Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 138 bajtů ,  před 4 měsíci
→‎Druhá vlna: poloautomatický převod vybraných odkazových referencí na citační šablony, odkaz, typo
 
=== Druhá vlna ===
; 12. srpna :Začíná katastrofa; ukázalo se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13&nbsp;hodin vyhlásil jihočeský hejtman [[Jan Zahradník]] stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman [[Petr Bendl]]. Premiér [[Vladimír Špidla]] vyhlásil stav nouze pro [[Středočeský kraj|Středočeský]], [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] a [[Karlovarský kraj]] a pro [[Praha|Prahu]]. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790&nbsp;m³/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se padesátiletá voda). Nejhorší situace je ve městech Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Beroun a Praha. Na německé stanici Zinnwald-Georgenfeld v Krušných horách nedaleko českých hranic za tento den spadlo 312 mm srážek, což je platný německý rekord.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 18.6.2018
}}</ref>, byl zaplaven [[Karlín]] a [[Metro v Praze|Pražské metro]]. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesla, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminovaly. Stále pršelo, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvýšila hladinu Labe a rozšířila koryto soutoku. Problémy nastaly v neratovické [[Spolana|Spolaně]]. Zhoršil se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí nad Labem). Problémy měly i obce na [[Jizera (řeka)|Jizeře]].
; 15. srpna : Areál Spolany Neratovice je zcela zatopen, dochází k úniku chlóru. V severních Čechách na [[Podřipsko|Podřipsku]] a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem [[Mělník|soutoku Labe s Vltavou]] se povodňová vlna rozlévala do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji byly uzavřeny.<ref>http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?y=domaci/online1508a.htm</ref>{{Citace Hladinaelektronického Dyje na Znojemsku klesla.periodika
| titul = Záplavy 2002 - online 15.08.2002a
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/Ionline1508a
| periodikum = iDNES.cz
| datum přístupu = 2019-04-23
}}</ref> Hladina Dyje na Znojemsku klesla.
; 16. srpna : V Českých Budějovicích stále nešel proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10&nbsp;km, zatopeno je na 30&nbsp;vesnic a několik menších měst (například celé historické město [[Terezín]]). Labe v Ústí nad Labem kulminovalo na 11,96 metrech při průtoku 4 700 m³/s (přičemž normální stav zde činí 2,48 m a 296 m³/s) a v Děčíně na 12,30 metrech při průtoku 4 770 m³/s. Na rozvodněné Labe se připravovali už jen v Německu.
 
Byly zpracovány povodňové plány, na jejichž základě byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky.
 
Zákon o integrovaném záchranném systému byl tvořen na základě zkušeností z povodně z roku 1997. Je to zákon o IZS č. 239/2000 Sb. Účinnosti nabyl dnem 1. ledna 2001. Zákon o výjimečném stavu neexistuje. Existuje tzv. Krizový zákon (240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů), kde jsou vymezeny pravomocepravomoci a povinnosti vlády, hejtmana a dalších orgánů krizového řízení při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu. Krizový zákon nabyl účinnost dne 1. ledna 2001.
 
== Odkazy ==