Karlovy Vary: Porovnání verzí

Rozvoj města zhatila [[první světová válka]], po které se již na tak rozsáhlý růst nepodařilo navázat. Centrem významných událostí se stalo město s nástupem nacismu. Místní knihkupec [[Karl Hermann Frank|K. H. Frank]] se stal vůdcem karlovarské [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]], později byl druhým nejmocnějším mužem ve straně. Dne 24. dubna 1938 bylo [[Konrad Henlein|Konrádem Henleinem]] ve městě představeno tzv. osm karlovarských požadavků znamenající rozpad Československa. V&nbsp;říjnu téhož roku se Karlovy Vary staly součástí třetíTřetí říše. Na konci druhé světové války bylo město (obzvlášť místní část [[Rybáře (Karlovy Vary)|Rybáře]]) postiženo bombardováním. Konec války doprovázel také nucenýnucené odsun[[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] původního [[Čeští Němci|německého obyvatelstva]]. Během éry socialismu vzniklo v&nbsp;centru města několik významných staveb, jako např. [[Vřídelní kolonáda]], [[hotel Thermal]] aj. Období po roce 1989 je charakteristické vstupem ruského kapitálu, který má vliv i na podobu města (např. narušením historického charakteru města stavebními záměry).<ref name=":3" /> Podle výzkumu ruského aktivisty Michaila Maglova, který se zabýval majetkovými poměry prostřednictvím analýzy místního [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]] vyplývá, že „až polovina“ místních [[Nemovitá věc|nemovitostí]] je ve vlastnictví občanů [[Rusko|Ruské federace]] a dalších zemí někdejšího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].<ref>{{Citace elektronického periodika