Jomkipurská válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Velmoci: + 2x foto, wikifikace |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 231:
==== Saudskoarabský kontingent ====
[[Saúdská Arábie|Saudská Arábie]] vyslala svůj 20. obrněný pluk
==== Organizace pro osvobození Palestiny ====
Řádek 469:
V Egyptě zatím jednal sovětský předseda vlády [[Alexej Kosygin]]. Varoval Sádáta, že izraelské překročení Suezského průplavu přímo ohrožuje Káhiru, což Sádát odmítl z obav, že by tak budil dojem slabosti. Egyptské velení se snažilo význam izraelských jednotek, jež překročily Suezský průplav, bagatelizovat.<ref>Herzog, str.296</ref> Zároveň Sovětský svaz tlačil na USA, aby přinutily Izrael k přijetí příměří. Arabské země v čele se saúdskoarabským králem Fajsalem už přímo hrozily Spojeným státům úplným ropným embargem. Kvůli neústupnosti Egypta i Izraele a z obav z přímé srážky s USA se Sovětský svaz rozhodl 20. října pozvat H. Kissingera na přímá jednání do [[Moskva|Moskvy]]. USA mezitím poskytly Izraeli další finanční pomoc, na což reagovaly arabské země dalším skokovým zvýšením cen ropy.
20. října následně zahájily arabské země v čele se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] totální ropný bojkot USA. Egyptský prezident Sádát se rozhodl neriskovat a oznámil sovětskému velvyslanci, že souhlasí se zastavením palby. Kissinger odlétal do Moskvy s rozsáhlými pravomocemi v okamžiku, kdy se prezident Nixon a jeho administrativa nacházeli ve vrcholící aféře [[Aféra Watergate|Watergate]]. Při následném jednání se oběma stranám podařilo dosáhnout rychle dohody. Obě země měly následně iniciovat svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti, přijetí rezoluce a zastavení palby do 12 hodin po přijetí této rezoluce. 22. října přijalo mimořádné zasedání RB OSN [[Rezoluce OSN č. 338|rezoluci č. 338]] vyzývající zúčastněné strany k zastavení palby a zahájení rozhovorů o míru, přičemž k ukončení bojů mělo dojít 22. října do 12.00. Souhlas se zastavením palby nakonec vyjádřili Egypt i Izrael, přičemž Izrael tuto rezoluci začal naplňovat až 25. října, tedy tři dny po dohodnutém termínu. Již 23. října odeslala Moskva do Washingtonu nótu obviňující Izrael z flagrantního porušování příměří. Další dvě nóty byly více ostřejší a SSSR hrozil jednostrannými kroky proti Izraeli. USA tuto hrozbu sice odmítaly, ale zároveň zvyšovaly tlak na Izrael. Ten se totiž dalšími bojovými akcemi snažil (stejně jako Egypt) vylepšit pozici pro mírová jednání. Na dalším jednání RB OSN byla přijata nová rezoluce č. 338, která posouvala zastavení palby na 24. října na 7.00 hodinu ranní místního času a požadovala návrat jednotek na linii z 22. října.
24. října obdržely Spojené státy stížnost Egypta na izraelské porušování příměří, izraelský velvyslanec v USA oponoval, že se izraelské jednotky pouze brání, neboť se jednotky 3. egyptské armády v rozporu s rozkazy snaží prorazit z obklíčení (v té době probíhal izraelský pokus o dobytí Suezu, který skončil neúspěchem).<ref>Herzog, str.317</ref> Egyptský prezident zároveň žádal USA, aby proti Izraeli zasáhly silou. SSSR v poselství prezidentovi Spojených států dále požadoval, aby USA donutily Izrael k zastavení palby. Během dne oznámil Egypt, že bude v OSN požadovat vytvoření sovětsko-amerických jednotek dohlížejících na dodržování příměří. USA obratem deklarovaly připravenost zabránit sovětské vojenské přítomnosti i silou. Samotný Sovětský svaz večer potvrdil svou ochotu se v konfliktu vojensky angažovat. Kissinger oznámil, že případný návrh na vytvoření takových jednotek budou vetovat. Na probíhajícím pravidelném zasedání RB Egypt návrh skutečně předložil, ale SSSR se s ním odmítl ztotožnit. V 19.35 hod. (washingtonského času) [[Leonid Iljič Brežněv|L. Brežněv]] v osobním poselství pro Nixona bez obalu varoval, že SSSR zvažuje jednostranné kroky proti Izraeli. Kissinger proto okamžitě svolal zasedání [[WSAG]] (prezident Nixon se nezúčastnil, v důsledku aféry Watergate a diskusí o jeho [[appeasement]]u byl na pokraji psychického zhroucení a Kissinger jednal na vlastní pěst).<ref>Wanner, str. 279</ref> Ve 23.41 Spojené státy vyhlásily III. stupeň bojové pohotovosti a do Středozemního moře začaly směřovat americké námořní síly. Zároveň Kissinger požádal Nixonovým jménem Egypt o stažení požadavku o vyslání sovětských vojenských sil a zvážení důsledků, jaké by mělo střetnutí jaderných mocností na egyptské půdě.
| |||