Nord Stream: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dodatky k Nordstream 2.
m narovnání přesměrování
Řádek 17:
9. dubna [[2010]] Rusko oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]] a německá kancléřka [[Angela Merkelová]].<ref name="%20name%3D"> Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu, [http://www.financninoviny.cz/zpravy/rusko-zahajilo-vystavbu-plynovodu-nord-stream-ktery-obejde-ukrajinu/460835]</ref>
 
Plynovod Nord Stream byl již zprovozněn. První linka byla otevřena opět kancléřkou Merkelovou a tehdejším ruským prezidentem Medveděvem 8.&nbsp;listopadu 2011. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili také člen [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Günther Oettinger]] (komisař pro energetické otázky), [[PremiérPředseda vlády|premiéři]] [[Francie]] a [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[François Fillon]] a [[Mark Rutte]] a předseda [[Představenstvo|představenstva]] Gazpromu [[Alexej Miller]]. Zprovoznění druhé linky se uskutečnilo 8.&nbsp;října 2012. V plánu je dále dobudování druhého dvojitého potrubí pro zdvojnásobení stávající kapacity.<ref>Ruské plynové vítězství. Merkelová otevřela plynovod Nord Stream. [[Hospodářské noviny]], [http://byznys.ihned.cz/c1-53565100-ruske-plynove-vitezstvi-merkelova-otevrela-plynovod-nord-stream], 8.&nbsp;listopadu 2011.</ref> Také plynovody OPAL a NEL byly již dostavěny.
 
[[File:Nord Stream ceremony.jpeg|náhled|vlevo|Slavnostní otevření plynovodu Nord Stream 8.&nbsp;listopadu 2011. Zleva [[François Fillon]], [[Angela Merkelová]], [[Mark Rutte]], [[Dmitrij Medveděv]], [[Alexej Miller]], [[Günther Oettinger]] a&nbsp;další osobnosti.]]
Řádek 35:
Dne 18. června 2015 podepsali zástupci [[Rakousko|rakouské]] společnosti [[OMV]] a ruského [[Gazprom]]u [[memorandum]] (předběžnou dohodu), podle kterého se Rakušané budou podílet na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem, tzv. projektu [[Nord Stream 2|Nord&nbsp;Stream&nbsp;2]].<ref>[http://oenergetice.cz/plyn/rusky-gazprom-se-dohodl-na-rozsireni-plynovodu-nord-stream/ Gazprom se dohodl na rozšíření plynovodu Nord Stream] oEnergetice.cz</ref> Rozšíření by mělo víceméně kopírovat již existující trasu Nord Streamu, pouze bude odbočovat nedaleko pobřeží do ruského města [[Usť-Luga]].
 
Na okraji hospodářské konference v [[Petrohrad]]ě bylo také oznámeno, že k uskupení firem, které se měly na této stavbě podílet, se připojily německá společnost [[E.ON|EON]] a [[nizozemsko]]-[[Spojené království Velké Británie a Severního Irska|britská]] společnost [[Shell]]. První potrubí má být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bude stavěno ještě jedno, celkově čtvrté, potrubí. Celkové náklady projektu přesáhnou pravděpodobně náklady na jeho první fázi, které činily 7,4&nbsp;miliardy [[Euro|eur]].<ref>Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 19.&nbsp;června 2015, s.&nbsp;20 (německy).</ref> Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55&nbsp;miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie. Existovaly domněnky, že od roku 2020 nemá být již žádný plyn z&nbsp;Ruska, určený pro [[Západní Evropa|Západní Evropu]], přepravován přes dosavadní tranzitní [[Ukrajina|Ukrajinu]].<ref>Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18.&nbsp;června 2015 (německy).</ref> Tyto eventuální následky výstavby plynovodu Nordstream 2 jsou předmětem intenzívních vyjednávání mezi Evropskou unií a hlavně německou vládou a vládou Ruské federace o smluvní zabezpečení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Jednání jsou komplikovaná také proto, že platnost dosavadní smlouvy o dodávkách plynu ruskou společností Gazprom ukrajinské společnosti [[Naftogaz]] vyprší koncem roku 2019 a doposud nebylo dohodnuto její prodloužení.
 
[[Soubor:Countries by Natural Gas Proven Reserves (2014).svg|thumb|Rusko má největší zásoby zemního plynu na světě]]
Řádek 41:
 
== Americké sankce ==
V roce 2017 odsouhlasil [[Kongres Spojených států amerických|Kongres USA]] zavedení dalších sankcí proti Rusku, které by mohly postihnout i evropské firmy spolupracující na zdvojení plynovodu Nord Stream. Tyto americké sankce kritizovali německá kancléřka [[Angela Merkelová]] i předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]], kteří se obávají jejich negativního vlivu na energetické zásobování EU.<ref>Americké sankce vůči Rusku mohou poškodit Evropu, obává se Merkelová. [[IDNES.cz|Idnes.cz]], [http://zpravy.idnes.cz/merkelova-nemecko-usa-sankce-rusko-dt8-/zahranicni.aspx?c=A170616_130847_zahranicni_fka], 16.&nbsp;června 2017.</ref><ref>Protiruské sankce škodí EU, zaveďme opatření proti USA, žádá německá ministryně. [[Lidovky.cz]], [https://www.lidovky.cz/zavedme-opatreni-proti-usa-jejich-protiruske-sankce-skodi-eu-vola-nemecka-ministryne-go9-/zpravy-svet.aspx?c=A170731_113940_ln_zahranici_fas], 31.&nbsp;července 2017.</ref>
 
== Reference ==