Karlovac: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 47:
Město Karlovac mělo v roce 2011 55 705 obyvatel. Z nich žilo 46 833 v užším centrum města. 88,21 % obyvatelstva je [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 8,02 % obyvatelstva se hlásí k národnosti [[Srbové v Chorvatsku|srbské]], 0,45 % obyvatel se identifikuje jako [[Bosňáci]] a 0,43 jako [[Albánci]].
Počet obyvatel města se dlouhodobě pohybuje okolo padesáti tisíc; v roce [[1991]], před [[Chorvatská válka za nezávislost|Chorvatskou válkou za nezávislost]], žilo v Karlovaci 81 319 obyvatel, z nichž cca 50 tisíc bylo [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, dvacet tisíc Srbů a zbytek tvořili příslušníci dalších národností [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]].
Počet obyvatel se od konce [[19. století]] vyvíjel v Karlovaci následujícím způsobem:
Řádek 69:
[[Soubor:Karlovac grad tvrdjava EMZ 300109.jpg|vlevo|náhled|Historický [[letecká fotografie|letecký]] pohled na střed města.]]
Karlovac je relativně mladé město, kde je doloženo dokonce i datum jeho vzniku ([[13. červenec|13. července]] [[1579]]). Město se rozvinulo z původní pevnosti, která byla založena pro ochranu centrálního Chorvatska od [[Expanze Osmanské říše na Balkán|tureckých vpádů]]. Za vhodné místo byl vybrán soutok řek [[Korana]] a [[Kupa]], v blízkosti staré vesnice Dubovac na území, které patřilo rodu [[Zrinští|Zrinských]].<ref name="GKOO-2">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
Řádek 186:
| strany = 6
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>, který byl realizován prostředním [[lodní doprava|lodní dopravy]] na řece [[Kupa|Kupě]]. Daňové zatížení místního obyvatelstva patřilo na začátku [[19. století]] nejvyšším v zemi. Dne [[13. duben|13. dubna]] [[1896]] zde vzniklo místní sdružení [[Strana práva|Strany práva]], která získala od místního obyvatelstva značnou podporu, což dokládají úspěšně vyhrané volby. Strana práva dala městu celkem čtyři starosty ([[Josip Vrbanić|Josipa Vrbaniće]], [[Ivan Banjavčić|Ivana Banjavčiće]], [[Božidar Vinković|Božidara Vinkoviće]] a [[Gustav Bodrušan|Gustava Modrušana]]). V téže době se Karlovac průmyslově poměrně intenzivně rozvíjel. Byl jedním z měst [[Záhřebská župa|Záhřebské župy]], která existovala v Chorvatsku v rámci [[Uhersko|Uherska]]. V 70. a 80. letech [[19. století]] byla do Karlovace zavedena [[Železniční trať Záhřeb–Rijeka|železnice]]. V téže době byl co do počtu obyvatel třetím největším městem na území tehdejšího Chorvatska.
[[Soubor:Karlovac-Zrinski-Platz.jpg|vlevo|náhled|Střed města okolo roku [[1930]].]]
Řádek 193:
Během [[první světová válka|první světové války]] zahynulo na různých [[Evropa|evropských]] bojištích celkem 117 Karlovčanů. V závěru konfliktu vypukla epidemie [[španělská chřipka|španělské chřipky]], která si vyžádala nemalý počet obětí. Byla stržena část původních hradeb kolem středu města.
V roce [[1918]] se stal Karlovac součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království
| příjmení = Dolničar
| jméno = Ivan
Řádek 277:
}}</ref>
Na začátku [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] byl Karlovac velmi rychle obsazen jednotkami [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]], které měla v blízkosti města 19 objektů plně obsazených vojáky. Na přelomu let [[1991]] až [[1992]] bylo město ostřelováno [[granátomet]]y. Během této války ve městě padlo 255 lidí a okolo tisícovky bylo raněno. Útoky ještě pokračovaly v [[leden 1992|lednu]] [[1992]], červenci a září [[1993]], a potom ještě v lednu až srpnu [[1995]]. [[Chorvatská armáda]] vstoupila do města dne [[7. srpen|7. srpna]] [[1995]]. [[Velké Srbsko|Velkosrbští]] teoretici chtěli západní hranici svého státu ukotvit na linii, tvořenou několika městy středního Chorvatska, včetně Karlovace.<ref name="HMP-127">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
Řádek 312:
Karlovac je v Chorvatsku znám jako město s rozvinutým obchodem. K tomu přispěla především dobrá poloha města na hlavním tahu mezi [[Záhřeb]]em a [[Rijeka|Rijekou]]. Nemalý význam na rozvoj Karlovace měla také rozsáhlá kasárna, kterou zde [[Rakousko-Uhersko]] mělo kvůli nedaleké [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]].
Hlavní vlna [[Industrializace]] Karlovace se uskutečnila po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy ve městě i v jeho okolí vznikly nové továrny a průmyslové podniky. Mezi největší z nich patřila ''Karlovačka industrija mlijeka'' (KiM), ''Tvornica obuće Josip Kraš'' na výrobu obuvi, potom podniky společností [[Žitoproizvod]], [[Jugoturbina]] a v celé bývalé [[
Po roce [[1991]] došlo k ekonomickému oslabení a ztrátě významu původních podniků. Život v průmyslových zónách na okraji města utichl; areál společnosti Jugoturbina byl rozdělen na několik menších komplexů, otevřely zde závody některé společnosti ze [[Západní Evropa|západní Evropy]], jako např. [[Alstom]]. V roce [[2007]] byla srovnána se zemí továrna na výrobu obuvi a na jejím místě vyrostla prodejna společnosti [[Lidl]]. Usídlila se sem rovněž i společnost [[HS Produkt]], která se zabývá výrobou [[zbraň|zbraní]] a zaměstnává přes tisíc lidí.
Řádek 346:
V Karlovaci se v minulosti uskutečnilo několik větších sportovních akcí, jako např. [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1970]], [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1975]], část [[Univerziáda|Univerziády]] v roce [[1987]] a [[Mistrovství světa v basketbalu žen 2003]].
V období let [[1959]] až [[1974]] byl Karlovac znám také jako "město basketbalu". Po nějakou dobu zde působil výběr z [[
V současné době působí v Karlovaci následující sportovní týmy:
| |||