Verze z 19. 4. 2019, 13:39 editovat 109.164.89.112 (diskuse) →‎Aristoteles a vědy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 4. 2019, 13:50 editovat zrušit editaci Martin Urbanec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Revizoři, Správci rozhraní, Správci 67 380 editací m Editace uživatele 109.164.89.112 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 31: === Aristoteles a vědy === Tímto novým vymezením filosofie položil Aristoteles základy soustavné filosofie jako snahy „porozumět tomu, co jest“, ale také různých věd, například [[anatomie]], [[astronomie]], [[biologie]], [[ekonomie]], [[embryologie]], [[etnografie]], [[geografie]], [[geologie]], [[lingvistika\|lingvistiky]], [[logika\|logiky]], [[meteorologie]] nebo [[politologie]]. Ve vlastní filosofické oblasti psal o [[estetika\|estetice]], [[etika\|etice]], [[metafyzika\|metafyzice]], [[rétorika\|rétorice]] a [[teologie\|teologii]], zabýval se [[výchova\|výchovou]] a vzděláváním, i [[literatura\|literaturou]] a [[poezie\|poezií]]. I když zejména v oblasti přírodních věd jsou jeho jednotlivé názory většinou překonané, mnoho z jeho způsobu zkoumání, třídění a argumentace zůstává dodnes živé.▼ ~~Tímto novým vymezením filosofie položil Aristoteles základy soustavné filosofie jako snahy „porozumět tomu, co jest“, ale také různýchkk~~ ▲ věd, například [[anatomie]], [[astronomie]], [[biologie]], [[ekonomie]], [[embryologie]], [[etnografie]], [[geografie]], [[geologie]], [[lingvistika\|lingvistiky]], [[logika\|logiky]], [[meteorologie]] nebo [[politologie]]. Ve vlastní filosofické oblasti psal o [[estetika\|estetice]], [[etika\|etice]], [[metafyzika\|metafyzice]], [[rétorika\|rétorice]] a [[teologie\|teologii]], zabýval se [[výchova\|výchovou]] a vzděláváním, i [[literatura\|literaturou]] a [[poezie\|poezií]]. I když zejména v oblasti přírodních věd jsou jeho jednotlivé názory většinou překonané, mnoho z jeho způsobu zkoumání, třídění a argumentace zůstává dodnes živé. Základem aristotelského třídění věcí je představa nadřazeného [[rod (filozofie)\|rodu]] (řecky ''genos'', latinsky ''genus''), jehož jednotlivé [[druh]]y (''eidos'', ''species'') se navzájem ~~likoko~~liší ~~nut nut his big nutfickou“~~„specifickou“ čili druhovou diferencí. [[Definice]] tak spočívá v určení (společného) rodu a tohoto rozdílu vůči ostatním druhům v něm. Jednotlivé předměty se tak dají uspořádat do „stromu“ nadřazených a podřazených kategorií, na čemž spočívá tzv. [[binomická nomenklatura]] v botanice, zoologii atd. V „první filosofii“ čili [[Metafyzika\|metafyzice]], která pojednává o jsoucnech a bytí, se Aristoteles snaží překonat [[Parmenides\|Parmenidovo]] ostré rozlišení „jsoucího“ a „nejsoucího“, které v důsledku vylučovalo každý vznik, změnu a zánik. Používá k tomu rozlišení mezi možností (''dynamis'', ''potentia'') a uskutečněním (''energeia'', ''actus''): vznikající věc už musela být možná, a tedy přechází z možnosti k uskutečnění. Každá změna ovšem musí mít svoji [[Kauzalita\|'''''příčinu''''']]. Aristoteles rozlišuje následující příčiny

Aristotelés: Porovnání verzí