Kantonská komuna

Kantonská komuna (JT: 广州起义; FT: 廣州起義; PY: Guangzhou qiyi, Gǔangzhōu Qǐyì; EN: Canton Commune) bylo povstání 11. — 13. prosince roku 1927. Povstání probíhalo v provincii Kuang-tung ve měste Kanton, které je kolébkou nacionalistického hnutí a domovem vzbouřející se dělnické třídy.

V reakci na puč v Šanghaji, kdy Čankajšek rozhodl o zlikvidování účastníků dělnických manifestací brutálním způsobem, se 18. dubna 1927 rozhodl postavit sám sebe do čela strany a sídlem čínské vlády, bez zástupců komunistů, učinil Nanking. Těmito událostmi skončila první komunisticko-kuomingtanská aliance, při které komunisté utrpěli četné ztráty. Zbytek roku 1927 se nesl v duchu mnoha katastrofálně zakončených povstání. Jedním z nich je i povstání Kantonské komuny vedené Komunistickou stranou. Hlavním cílem komuny bylo nastolení vlády pracující třídy a vyhnání Kuomintangu z města.

Původně bylo plánované využít neúspěšných povstalců Nan-čchangského povstání při přesunu do Kantonu a lokálních rolníků a dělníku jako pomocníků. Kantonskou komunu vedl člen Kominterny Heinz Neumann a finální plán povstání byl zpracovávaný již od září 1927 Zhang Tailei v Šanghaji, který byl později při povstání zavražděn. Vzbouření začalo v noci z 10. na 11. prosince, když se soudruh Chang Ta Lai v půl třetí ráno vydal do kasáren jednoho z pluků, kde rozdal čekajícím vojákům instrukce a slogany s nápisy, které reprezentovaly potřeby pracující třídy a to: svoboda tisku, osvobození politických vězňů, zvýšení platového ohodnocení vojáků z 12 na 20 dolarů měsíčně aj. V 6 hodin ráno měla Komunistická strana vojenská stanoviska pod kontrolou a povstání započalo vyhlašením Sovětského svazu Kantonu. Ten měl být potvrtzen následující den na masovém shromáždění, avšak v tu dobu bylo povstání Kuomintangem značně potlačeno. Kanton se stal místem krvavého masakru a několika tisíc obětí převážně z řad Komunistické strany, několik zástupců bylo pohřešováno. Mladí revolucionáři, kteří se na Kantoské komuně podíleli přišli při Bílém teroru o život. Pro název Kantonská komuna byla inspirací Pařížská komuna z roku 1871. Po Nan-čchangském povstání a Povstání podzimní sklizně byla Kantonská komuna třetí porážkou revolučního hnutí, která vedla ke značným ztrátam v Komunistické straně Číny, ale byly to začátky nových strategií a revolučních sil.

FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Přeložil Martin HÁLA, přeložil Jana HOLLANOVÁ, přeložil Olga LOMOVÁ. Praha: Lidové noviny, 1998, 656 s. ISBN 8071062499.

BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. díl 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001, 126 s. ISBN 80-244-0251-3.