Wikipedie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Předklášteří): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
23 683 editací
m WPCleaner v2.0b - Fixed using WP:WCW (Hierarchie nadpisů - Opravy pravopisu a typografie)
Nová sekce: Vnitřní výzdoba. Drobné opravy.
Řádek 43:
V období válek se celý komplex potýkal s mnoha problémy. Roku 1782 došlo na základě patentu o rušení klášterů, vydaného [[Josef II.|Josefem II.]], k definitivnímu zrušení kláštera, které vedlo k tomu, že kostel byl nadále využíván jako farní.
 
Od roku 1901, kdy začal být klášterní komplex po zhruba stoleté odmlce znovu využíván, sloužil opět jako konvetníkonventní kostel kláštera. Během světových válek došlo ještě k mnoha změnám, nicméně funkce chrámu se zachovala dodnes.
 
Během světových válek došlo ještě k mnoha změnám, nicméně funkce chrámu se zachovala dodnes.
 
== Architektonický popis ==
 
=== Schéma kostela ===
Půdorys kostela zachovává schéma nestejnoramenného kříže, obvyklé u [[Cisterciácký řád|cisterciáků]]. Mezi [[Kněžiště|presbyterium]] a podélné tři lodi (z nichž hlavní převyšuje obě postranní) je vsunuta loď příčná. Kněžiště je zakončeno několikaúhelníhovýmněkolikaúhelníkovým závěrem, který se v jednodušší formě objevuje i u obou vedlejších lodí. Uvnitř chrámu jsou tyto postranní lodi připojeny [[Arkáda (architektura)|arkádami]] k hlavní lodi, jejíž zdivo je neseno nečleněnými pilíři, které nepřerušovaně přecházejí ve stěnu. Tato stěna se poté uplatňuje jako významná stavební složka.
 
=== Klenební systém ===
Řádek 57 ⟶ 55:
V levé chrámové lodi se objevuje nevšední stavební prvek - zvýraznění [[Vítězný oblouk|vítězného oblouku]], přičemž zde jedno z klenebních žeber přebývá. Je ovšem zcela možné, že tento počin nebyl zamýšlen a jedná se pouze o stavařskou chybu, ač efektní.
 
V [[Kněžiště|presbyteriu]] byla kke zklenutí použita šestidílná klenba. Tato klenba je opět rozdělená na jednotlivá pole, přičemž v obou z polí se sbíhá vždy šestice žeber. Jejich spoj je opatřen svorníkem vegatativníhovegetabilního typu. Po stranách žebra přecházejí v [[Přípora|přípory]] válcového profilu. U přízedního žebra má krycí deska tvar šestiúhelníku, u ostatních žeber je tento prvek čtvercový. Na hlavicích se potom objevuje bobulový dekor. U oken se uplatňuje jejich zvýraznění v podobě lomeného oblouku. V oknech pak nacházíme coby výplň [[vitráž]]. Tato jedinečnost a krása je umocněna blankytně modrou výmalbou představující nebesa - ta ovšem pochází z období [[Baroko|baroka]].
 
I přes bohatou zdobnost hlavic a mohutná kruhová okna s kružbou působí stavba stroze, zcela v souladu se zásadami účelného cisterciáckého stavitelství své doby.
 
=== PrvkyVstupní jiných uměleckých slohůportál ===
S chudovouchudobou plastické výzdoby nápadně konstrastujekontrastuje honosný západní [[Portál (architektura)|portál]], patřící k ojedinělým památkám svého druhu ve střední Evropě. Tento prvek měl vyjádřit symbolické označení kláštera: Porta Coeli, tedy Brána nebes. [[Konzola (architektura)|Konzoly]] rámující lomené [[Archivolta|archivolty]] naznačují, že portál měl být původně krytý otevřenou předsíní, podobně jako je tomu u [[Řád svatého Benedikta|benediktýnské]] [[Bazilika svatého Prokopa|baziliky v Třebíči]]. Dodnes však není známo, byla - li tato předsíň zbourána, nebo pouze projektována. Portál je vsazen do zesíleného zdiva západního průčelí a rozložen do pěti stupňů, přičemž zleva i zprava je střežen ležícími lvy. Od nich se rozvíjí kamenná krajka [[Akant|akantů]] a vinných listů s hrozny, prostřídávaná sloupky se sochami [[Apoštol|apoštolů]]. Nad vlastním vchodem je umístěn [[tympanon]] s ústřední postavou [[Ježíš Kristus|Krista]], po jehož bocích přihlíží ženská a mužská postava. Tympanon je opět hojně lemován bujným florálním, stylizovaným dekorem.▼
Chrámový interiér, doplněný vybavením v období [[Baroko|baroka]], byl svěřen nejvýznamnějším umělcům tehdejší epochy.<ref>{{Citace monografie▼
 
Kostel nemá věž, nad křížením hlavní a příčné lodi byla vybudována čtyřboká zvonice.<ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 612–619 | isbn = 80-7277-026-8}}</ref>▼
 
Vedle hlavního vstupu se nachází renesanční plastika Kristus na Olivetské hoře z 16. století.
 
== Výzdoba interiéru ==
▲Chrámový interiér, doplněný vybavením v období pozdního [[Baroko|baroka]], byl svěřen nejvýznamnějším umělcům tehdejší epochy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sedláčková - Kladivová
| jméno = Milena
Řádek 75 ⟶ 80:
| strany =
| isbn =
}}</ref> Za abatyše Cecilie Fundulusové byl objednán v dílně znojemského sochaře [[Josef Winterhalder starší|Josefa Winterhaldera staršího]] nový hlavní oltář. Stavba z pravého mramoru budovaná v letech 1764–1769, byla ale kvůli pokročilému věku umělce dokončena až brněnským sochařem [[Ondřej Schweigl|Ondřejem Schweiglem]], který rovněž dodal jeho štukovou sochařskou složku.<ref name=":0">KREJČÍ, Karel. Práce O. Schweigla v Předklášteří u Tišnova. In: ''11. VZ Státního reformního gymnasia v Tišnově za školní rok 1930–1931''. Tišnov, 1931. 14 s.</ref> Středu oltáře vévodí monumentální plátno rakouského malíře [[Franz Anton Maulbertsch|Franze Antona Maulbertsche]] na téma Nanebevzetí Panny Marie.<ref>{{Citace monografie
}}</ref>Svou stopu zde zanechal [[Josef Stern]], [[Josef Winterhalder|Josef Winterhalter]], [[Ignác Raab]], [[Ondřej Schweigl]] a významný rakouský malíř [[Franz Anton Maulbertsch|F. A. Maulbertsch]]. V chrámu se rovněž nachází barokní [[kazatelna]], jejímž hlavním materiálem není mramor, jak by mohlo být na první pohled zřejmé, ale pouze dřevo pokryté sádrou. V kostele je zastoupeno rovněž období renesance: vedle hlavního vstupu se nachází plastika Kristus na Olivetské hoře ze 16. století. V každé chrámové lodi se potom objevuje svatostánek.
| vydání = Vyd. 1
| titul = Dějiny českého výtvarného umění
| url = https://www.worldcat.org/oclc/12751955
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 8020000690
| isbn2 = 9788020000699
| počet stran = volumes <1-5; 6, part 1-2; in 11>
| oclc = 12751955
}}</ref> Dále jsou v presbytáři nad bočními výklenky v rocaillových rámech obrazy sv. Filipa a sv. Jakuba, které přidržují Schweiglovi andělé.
 
Po stranách vítězného oblouku se nachází boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele. Oba se honosí plátny Franze A. Maulbertsche a sochami Ondřeje Schweigla. Na jejich menzách stojí prosklené rakve s relikviářovými figurínami světců z [[Římské katakomby|římských katakomb]], sv. Pinosy nalevo a sv. Theodory napravo. Dále jsou v severní boční kapli oltář sv. Ducha, a v jižní oltář sv. Bernarda z Clairvaux. Obrazy na obou oltářích namaloval [[Josef Stern]]<ref>{{Citace monografie
=== Vstupní portál ===
| titul = Josef Stern, 1716-1775
▲S chudovou plastické výzdoby nápadně konstrastuje honosný [[Portál (architektura)|portál]], patřící k ojedinělým památkám svého druhu ve střední Evropě. Tento prvek měl vyjádřit symbolické označení kláštera: Porta Coeli, tedy Brána nebes. [[Konzola (architektura)|Konzoly]] rámující lomené [[Archivolta|archivolty]] naznačují, že portál měl být původně krytý otevřenou předsíní, podobně jako je tomu u [[Řád svatého Benedikta|benediktýnské]] [[Bazilika svatého Prokopa|baziliky v Třebíči]]. Dodnes však není známo, byla - li tato předsíň zbourána, nebo pouze projektována. Portál je vsazen do zesíleného zdiva západního průčelí a rozložen do pěti stupňů, přičemž zleva i zprava je střežen ležícími lvy. Od nich se rozvíjí kamenná krajka [[Akant|akantů]] a vinných listů s hrozny, prostřídávaná sloupky se sochami [[Apoštol|apoštolů]]. Nad vlastním vchodem je umístěn [[tympanon]] s ústřední postavou [[Ježíš Kristus|Krista]], po jehož bocích přihlíží ženská a mužská postava. Tympanon je opět hojně lemován bujným florálním, stylizovaným dekorem.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/923746012
| místo = Olomouc
| isbn = 9788087149935
| isbn2 = 8087149939
| počet stran = 219 pages
| oclc = 923746012
| příjmení = Stern, Josef, 1716-1775,
}}</ref> a štukové sochy vytvořil Ondřej Schweigl. Kazatelna s reliéfem [[Bazilika svatého Petra|baziliky sv. Petra]] na poprsnici, scénou Předání klíčů sv. Petrovi na schodišti a sousoším Víry na stříšce a také křtitelnice se sousoším Kristova křtu jsou rovněž dílem Schweigla.<ref name=":0" />
 
Na zdi severní lodi visí trojice obrazů [[Ignác Raab|Ignáce Raaba]]: Kristus umírá na kříži, Narození Krista a Kristus v Emauzích. Na západním chóru stojí novodobý varhanní stroj umístěný do původní barokní skříně se sochami muzicírujících andělů.<ref>{{Citace elektronického periodika
▲Kostel nemá věž, nad křížením hlavní a příčné lodi byla vybudována čtyřboká zvonice.<ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 612–619 | isbn = 80-7277-026-8}}</ref>
| titul = Předklášteří u Tišnova – bazilika Porta coeli
| url = http://varhany.nomi.cz/sacra/text/Predklasteri%20u%20Tisnova.htm
| periodikum = varhany.nomi.cz
| datum přístupu = 2019-04-17
}}</ref>
 
==Fotogalerie==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Předklášteří)“