Domaslav ze Škvorce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Čech - změna odkazu/ů na Češi
opraveny dvě drobnosti. Purkrabích pražského hradu nebylo deset najednou. A smrtí dcery nevymře rod po meči, ale po meči i přeslici.
Řádek 45:
}}</ref>
 
Ve své kariéře komořího se Domaslav vypracoval přes post nejvyššího komorníka až k úřadu jednoho z deseti purkrabí Pražského hradu, jímž byl v letech 1277-78. Za této důležité hodnosti měl k dispozici jako ostatní purkrabí nejméně 30 oděnců k obraně královského hradu. Kronika kanovníka [[František Pražský|Františka Pražského]] uvádí jména deseti purkrabí a popisuje i jejich další aktivity, které vykonávali současně s purkrabským úřadem. Řehoř z Dražic byl královniným podkomořím, Oneš číšníkem a pak zemským soudcem, Oldřich číšníkem, Domaslav byl současně podkomořím a dle listin komorníkem (1267-78), Zdislav podkoním. Mezi purkrabími se uvádí i blízký Domaslavův soused Ondřej z Říčan, který byl nejvyšším komorníkem (1260-72). ''„... Et isti fuerunt eciam purcravii ibidem: … Domaslus de Kworcz, qui et subcamerarius erat ...“''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Emler
| jméno = Josef
Řádek 59:
Někdy v období před rokem 1279 byla dána Domaslavu od krále za věrné služby patrně v léno vysutá ostrožna ve Škvorci nad potokem Výmolou, kde si v sedmdesátých letech 13. století vystavěl sídelní hrad s raně gotickým palácem, k němuž se přijíždělo přes příkop a padací most. Ze stavební činnosti z doby jeho místní vlády se dodnes dochovala jen hluboká hradní studna vytesaná do břidlicové skály poblíž původního paláce, stávajícího na místě dnešní školní budovy a studna je součástí dnešního školního dvora. Stojí za zmínku, že Domaslavův hrad ve Škvorci a hrad v nedalekých Říčanech, byly koncem 13. století jedinými dvěma šlechtickými sídly v okolí Prahy. Ostatní hrady byly královské.
 
Poprvé a naposledy se Domaslav píše ze Škvorce v listině ze 14. července 1279 v Praze, týkající se vymezení hranic vesnice Kostelec „Kyrchs“ Půty z Ryzemburka. Číšník Domaslav se zde uvádí mezi dalšími svědky s blízkým sousedem Bohuslavem z Horky („de Monte“), který nosil ve znaku holubicí: ''„... Domaslaus, pincerna domine regine dictus de Squorz, Bohuzlaus de Horka ...“'' (Emler, Regesta II. 507.). Domaslav používal znak, na němž jsou zobrazeny tři svislé černé kůly (na pečeti z roku 1279 „+•S•DOMA SLAI•B HMI•CAMERARI“ barvy opačně). Jeho rod se ve zdejším kraji v dalších dobách nevyskytuje. Po jeho smrti přešel Škvorecký hrad snad zpět do rukou krále, anebo do vlastnictví jiného rodu, ať měšťanského či šlechtického, jehož jméno ani jména dalších majitelů nejsou do poloviny 14. století známa. Z potomstva Domaslava ze Škvorce se připomíná pouze jakýsi bratr Držislav nebo Drslaw, dle nejistých zpráv z rodu černínského, který byl v letech 1265-69 nejvyšším královským sudím. Domaslavův rod vymřel po meči i po přeslici, a sice smrtí jediné dcery zvané po otci Domka, která byla prý jako nemanželská dcera odsouzena k celoživotnímu pobytu mezi zdmi kláštera sv. Františka v Praze. Dle dávné legendy byla na smrt nemocná, umírající Domka uzdravena pláštěm zemřelé [[Sv. Anežka Česká|Anežky Přemyslovny]], který ji přinesl zdraví a odvrátil ji od smrti.
 
== Reference ==