Arménie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kultura: Armen Džigarchanjan značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Robot: -zastaralý parametr šablony Navboxes; kosmetické úpravy |
||
Řádek 56:
| commonscat = Armenia
}}
'''Arménie''', oficiálním názvem '''Arménská republika''' ({{Vjazyce|hy}} {{Cizojazyčně|hy|''Հայաստանի Հանրապետություն''}}, ''Hajastani Hanrapetuthjun''), je vnitrozemský stát ležící v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]]. Podle některých definic [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|hranice mezi Evropou a Asií]] je součástí [[Evropa|Evropy]], podle jiných patří do [[Asie]]. Na severu hraničí s [[Gruzie|Gruzií]] (164 km), na východě s [[Ázerbájdžán]]em a s ''de jure'' k němu patřící, ''de facto'' Arménií ovládanou [[Republika Arcach|Republikou Arcach]] (566 km), na jihu s [[Írán]]em (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou [[Exkláva|exklávou]] [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] (221 km) a [[Turecko|Tureckem]] (268 km).
Arménie je [[Unitární stát|unitární]] [[národní stát]] s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané [[Urartu]] vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo [[Arménské království]], jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou [[Tigranés Veliký|Tigrana Velikého]]. Toto království, jako první na světě, přijalo [[křesťanství]] jakožto [[státní náboženství]] (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, [[Byzantská říše|Byzantská]] a [[Sásánovská říše|Sásánovská]]. V 9. století arménský stát obnovili [[Bagrationové]]. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili [[Seldžucká dynastie|Seldžučtí Turci]]. V 11.-14. století se stál obnovil jakožto [[Arménské království v Kilíkii]]. V 16. století se však dostal pod nadvládu [[Osmanská říše|Osmanů]] a [[Perská říše|Peršanů]]. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo [[Ruské impérium]]. V západní části Osmani za [[První světová válka|1. světové války]] prováděli systematickou [[Arménská genocida|genocidu arménského obyvatelstva]]. Po [[První světová válka|1. světové válce]] krátce existovala (1918–1920) [[Arménská republika (1918-1920)|První arménská republika]]. Roku 1920 byla vyhlášena širší [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika]] zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Od roku 1936 existovala [[Arménská sovětská socialistická republika]], oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je [[Jerevan]], jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
▲'''Arménie''', oficiálním názvem '''Arménská republika''' ({{Vjazyce|hy}} {{Cizojazyčně|hy|''Հայաստանի Հանրապետություն''}}, ''Hajastani Hanrapetuthjun''), je vnitrozemský stát ležící v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]]. Podle některých definic [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|hranice mezi Evropou a Asií]] je součástí [[Evropa|Evropy]], podle jiných patří do [[Asie]]. Na severu hraničí s [[Gruzie|Gruzií]] (164 km), na východě s [[Ázerbájdžán]]em a s ''de jure'' k němu patřící, ''de facto'' Arménií ovládanou [[Republika Arcach|Republikou Arcach]] (566 km), na jihu s [[Írán]]em (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou [[Exkláva|exklávou]] [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] (221 km) a [[Turecko|Tureckem]] (268 km).
▲Arménie je [[Unitární stát|unitární]] [[národní stát]] s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané [[Urartu]] vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo [[Arménské království]], jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou [[Tigranés Veliký|Tigrana Velikého]]. Toto království, jako první na světě, přijalo [[křesťanství]] jakožto [[státní náboženství]] (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, [[Byzantská říše|Byzantská]] a [[Sásánovská říše|Sásánovská]]. V 9. století arménský stát obnovili [[Bagrationové]]. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili [[Seldžucká dynastie|Seldžučtí Turci]]. V 11.-14. století se stál obnovil jakožto [[Arménské království v Kilíkii]]. V 16. století se však dostal pod nadvládu [[Osmanská říše|Osmanů]] a [[Perská říše|Peršanů]]. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo [[Ruské impérium]]. V západní části Osmani za [[První světová válka|1. světové války]] prováděli systematickou [[Arménská genocida|genocidu arménského obyvatelstva]]. Po [[První světová válka|1. světové válce]] krátce existovala (1918–1920) [[Arménská republika (1918-1920)|První arménská republika]]. Roku 1920 byla vyhlášena širší [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika]] zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Od roku 1936 existovala [[Arménská sovětská socialistická republika]], oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je [[Jerevan]], jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Arménská národní identita je velmi úzce spojená s [[Arménská apoštolská církev|Arménskou apoštolskou církví]], nejstarší křesťanskou národní církví na světě. Arméni též používají jako jediní na světě unikátní abecedu, kterou v roce 405 vymyslel [[Mesrop Maštoc]].
Řádek 206 ⟶ 205:
| titul = Arménský jazyk a abeceda
| periodikum = Časopis HOST
| datum vydání =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = https://casopis.hostbrno.cz/archiv/2006/10-2006/armensky-jazyk-a-abeceda
Řádek 248 ⟶ 247:
== Kultura ==
{{Podrobně|Arménská kultura}}
[[
Mezi oblíbené hudební nástroje patří [[duduk]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Duduk - The Music of the Soul
| periodikum = armeniadiscovery.com
| vydavatel =
| url = https://armeniadiscovery.com/en/articles/duduk
| datum vydání =
| jazyk = en
| url archivu =
| datum přístupu = 2018-11-18
}}</ref>
Řádek 288 ⟶ 287:
| datum přístupu = 2018-11-18
}}</ref> [[Chrám svaté Ripsime|Chrám sv. Ripsime]] v Ečmiadzinu byl vystavěn Řehořem Osvětitelem již v roce 303. Sídlí v něm hlava Arménské apoštolské církve. Z dalších staveb je významný [[klášter Tatev]], helénský [[chrám v Garni]] zasvěcený kdysi bohu [[Mithraismus|Mithrovi]], klášter [[Chor Virap|Chor Virab]] a [[klášter Noravank]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Arménie a kláštery na konci světa {{!}} Arménie na Světadílech
| periodikum = armenie.svetadily.cz
| vydavatel =
| url = http://armenie.svetadily.cz/clanky/Armenie-a-klastery-na-konci-sveta
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2018-11-18
}}</ref>
Řádek 318 ⟶ 317:
== Věda ==
[[
Otcem arménské vědy je starověký učenec [[Anania Širakaci]]. Významným botanikem byl [[Armen Tachtadžjan]]. V časech SSSR se proslavil astronom [[Viktor Amazaspovič Ambarcumjan]] a letecký konstruktér [[Arťom Mikojan]]. Arménský původ měl i rakouský matematik [[Emil Artin]] či známý průkopník [[eutanázie]] [[Jack Kevorkian]].
Řádek 324 ⟶ 323:
Kořeny arménské vzdělanosti jsou hluboké. První univerzita, v Gladzoru, byla založena již roku 1280 a fungovala do roku 1340. V tom roce její pozici převzala nově založená univerzita v Tatevu (v rámci tatevského kláštera), která zanikla v roce 1435. kdy ji i klášter vypálili Mongolové.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře
| periodikum = www.cestomila.cz
| vydavatel =
| url = http://www.cestomila.cz/clanek/831-klaster-tatev-aneb-pet-set-mnichu-filozofu-hlubokych-jako-more
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2018-11-18
}}</ref> V současnosti je největší univerzitou v zemi [[Jerevanská státní univerzita]]. Studuje na ní okolo 20 000 studentů na 19 fakultách.
== Sport ==
[[
Největší úspěchy dosahují Arméni v zápase, podobně jako jiné kavkazské národy. Zápasník [[Armen Nazarjan (1974)|Armen Nazarjan]] vyhrál pro samostatnou Arménii první zlatou olympijskou medaili, druhou přidal na olympiádě v [[Letní olympijské hry 2016|Riu roku 2016]] [[Artur Aleksanjan]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Aleksanjan vybojoval Arménii po 20 letech zápasnické zlato
| periodikum =
| datum vydání =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = https://www.sport.cz/loh/ostatni/clanek/802888-aleksanjan-vybojoval-armenii-po-20-letech-zapasnicke-zlato.html
Řádek 354 ⟶ 353:
Dalším sportem, v němž dosahují Arménii značných úspěchů, je [[vzpírání]]. Vybojovali v něm již pět olympijských cenných kovů, z toho třikrát stříbro ([[Simon Martirosjan]], [[Gor Minasjan]], [[Tigran Vardan Martirosjan]]). V dresu Sovětského svazu vybojovali zlato arménští vzpěrači [[Rafael Chimiškjan]] ([[Letní olympijské hry 1952|Helsinki 1952]]), [[Jurik Vardanjan]] ([[Letní olympijské hry 1980|Moskva 1980]]), [[Oksen Mirzojan]] ([[Letní olympijské hry 1988|Soul 1988]]) a [[Israel Militosjan]] (Barcelona 1992). [[Norair Nurikjan]] to dokázal v dresu Bulharska.
Čtyři olympijské kovy, z toho dvě zlaté, si z Helsinek v roce 1952 přivezl [[Gymnastika|gymnasta]] [[Hrant Šahinjan]], tři zlaté a jedno stříbro má na svém kontě jeho nástupce [[Albert Azarjan]], jehož syn [[Eduard Azarjan]] později získal rovněž zlato, ze závodu družstev. V [[
Ve fotbale vyniká především klub [[FC Pjunik Jerevan|Pjunik Jerevan]], z hráčů můžeme zmínit hlavně záložníka [[Henrich Mchitarjan|Henricha Mchitarjana]], který s [[Manchester United FC|Manchesterem United]] vyhrál [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]].
Arménský původ měla i řada úspěšných francouzských fotbalistů, například [[Youri Djorkaeff]] či [[Alain Boghossian]], či americký tenista [[Andre Agassi]].
Řádek 439 ⟶ 438:
{{Navboxes
| title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|Mapa umístění]] Geografická lokalizace
| list = {{Asie}}
{{Evropa}}
|