Vlečka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m jež |
veřejné a neveřejné vlečky |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=druhu železniční dráhy}}
[[Soubor:Vlečka chemičky v Ústí nad Labem.jpg|thumb|Vlečka Spolku pro chemickou a hutní výrobu u nádraží Ústí nad Labem západ.]]
'''Vlečka''' je [[Železnice|železniční dráha]], která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného [[podnikatel]]e a je zaústěna (v českém právním prostředí) do [[celostátní dráha|celostátní]] nebo [[regionální dráha|regionální]] železniční dráhy nebo do jiné vlečky. Zpravidla jde o dráhu spojující [[Železniční stanice|železniční stanici]] s [[průmysl]]ovým objektem a současně kolejiště v areálu daného průmyslového objektu.
Délka vlečky může být několik desítek metrů, ale v případě velkých průmyslových podniků to může být i několik set kilometrů. Mezi nejrozsáhlejší vlečky v Česku patří vlečky železáren [[Vítkovické železárny|Vítkovice]], [[Nová huť]] a [[Třinecké železárny]], dále pak rozsáhlý vlečkový systém spojující jednotlivé uhelné doly na Ostravsku, který provozuje [[Advanced World Transport]]. Železniční systémy hnědouhelných dolů v severozápadních Čechách jsou také velmi rozsáhlé, ovšem nejedná se o vlečky, nýbrž o [[důlní dráha|důlní dráhy]]. Jedinou výjimku tvoří [[Kadaňsko-tušimická dráha]], jež spojuje tušimické doly s [[Elektrárny Prunéřov|Elektrárnami Prunéřov]]. Celková délka obou jejích větví činí přes 20 kilometrů.
Jako každá jiná dráha musí mít i vlečka svého [[provozovatel dráhy|provozovatele dráhy]],
V minulosti provozoval vlečku i dopravu na ní zpravidla majitel vlečky, ale protože jsou na tyto činnosti kladeny stále větší nároky, na mnoha vlečkách probíhá postupně [[outsourcing]] (vyčlenění), kdy majitel svěří provoz na vlečce specializované firmě.
== Veřejná přístupnost vleček ==
== Související články ==▼
Českým zákonem č. 319/2016 Sb. byl s účinností od 1. dubna 2017 k dosažení shody s evropskou směrnicí 2012/34/EU novelizován český zákon o drahách zejména vložením § 22a tak, že kromě zavedení nových kategorií drah ([[místní dráha]] a [[zkušební dráha]]) byly rozlišeny vlečky na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Povinnosti provozovatele veřejně přístupné vlečky přitom byly stanoveny obdobně jako povinnosti provozovatelů celostátní dráhy a regionálních drah.
Podle tohoto ustanovení vlečka je veřejně přístupná, pokud
* není součástí areálu využívaného v těžebním, zpracovatelském nebo energetickém průmyslu,
* neslouží výhradně potřebě svého vlastníka nebo jiné osoby, a drážní dopravu na ní provozuje více než jeden dopravce,
* jejím hlavním účelem je napojení zařízení služeb na celostátní a regionální dráhu.
Z negativní definice přitom není zřejmé, zda musí být splněny všechny podmínky najednou, nebo postačí splnění jedné z nich, a tento nedostatek zákona musí být překlenován výkladem.<ref name="Tyll" /> Dalším nedostatkem definice je, že naplnění jednotlivých kritérií se může v jednotlivých obdobích dynamicky měnit, čímž by se musel nepředvídatelně a dynamicky měnit i status vlečky.<ref name="Tyll" /> Ministerstvo dopravy tedy do návrhu vládní novely, projednávané v parlamentu na jaře 2019, navrhlo nahradit nejasnou negativní definici veřejně přístupné dráhy pozitivní definicí veřejně nepřístupné dráhy, přičemž poměr podmínek je jednoznačně vyjádřen slovem „nebo“.<ref name="Tyll" />
Ovšem i provozovatel veřejně nepřístupné vlečky musí umožnit dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část, pokud je to za účelem přístupu
* k jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných vlastníků,
* k zařízení služeb, jde-li o vlečku, jejímž hlavním účelem je napojení zařízení služeb na celostátní a regionální dráhu
* k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky.
Provozovatel vlečky musí sdělit údaj o její nepřístupnosti včetně odůvodnění [[Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře|Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře]] a zveřejnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Dojde-li ÚPDI k závěru, že není splněna podmínka pro vyloučení veřejné přístupnosti vlečky podle zákona, uloží z moci úřední provozovateli vlečky, aby ji provozoval jako veřejně přístupnou. Došlé oznámení není však samo o sobě důvodem k zahájení řízení ze strany ÚPDI, tj. ze skutečnosti, že ÚPDI do 30 dnů ode dne obdržení sdělení nezahájí postupy k jeho prověření, nelze vyvozovat, že bylo splnění podmínek pro veřejně nepřístupnou vlečku splněno, resp. prověřeno.<ref>[https://www.updi.cz/images/Dokumenty/Metodicke_pokyny/metodicky_pokyn_posuzovani_pristupnosti_vlecek.pdf Metodický pokyn pro posuzování vleček z hlediska veřejné přístupnosti], [[Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře]], 31. 3. 2017</ref> Úřad na žádost dopravce, kterému provozovatel veřejně nepřístupné vlečky užití této vlečky zcela nebo zčásti odepřel, uloží provozovateli vlečky uzavřít s dopravcem smlouvu umožňující užití vlečky.
Na jaře 2019 byla v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|české poslanecké sněmovně]] projednávána velká vládní novela [[Zákon o dráhách|zákona o drahách]] (3. dubna 2019 ji projednával hospodářský výbor). Jedním z 52 poslaneckých pozměňovacích návrhů byl návrh Martina Kolovratníka na úpravu ustanovení § 22a odst. 1 zákona, definujícího veřejně přístupnou a veřejně nepřístupnou vlečku.
V nové definici dle vládního návrhu novely je problematické definiční kritérium „je využívána výhradně svým vlastníkem pro vlastní nákladní drážní dopravu“, které by mohlo být vykládáno i tak, že se jedná jen o dopravu pod licencí a s vozy provozovatele vlečky, nikoliv například pro případy, kdy si vlastník (provozovatel) vlečky nechá na vlečku dopravcem, kterého si vybere, přistavit dopravcovy vozy v režimu P (privátní, nikoli volný oběh) se zákazníkovým zbožím, nebo týž obchodní případ vyřeší vozy v režimu jednotlivých vozových zásilek, ani například pro odstavování vozů na vlečce (revize, správky, sedla oběhů atd.), neveřejnou osobní dopravu atd. a problematické jsou i případy na případy nájmu, pachtu, výpůjčky atd.<ref name="Tyll" /> Problematické je rovněž ponechané kritérium, že na vlečce provozuje nákladní dopravu pouze jeden dopravce, protože v liberalizované nákladní dopravě je obvyklé a velmi časté, že v čase (i v řádu dnů i týdnů) se četnost dopravců na vlečce mění.<ref name="Tyll" /> Poslaneckým návrhem Martina Kolovratníka by navržená dvě definiční kritéria měla být nahrazena jedním, a to že vlečka „slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob“. Proti tomuto poslaneckému návrhu se údajně na ministerstvu dopravy v části odboru legislativního a i u některých pracovníků a pracovnic odboru drah zvedl tvrdý odpor, odůvodňovaný nesouladem návrhu s evropskými směrnicemi. [[ŽESNAD.CZ]] však argumentuje tím, že soukromé železniční vlečky a přípojky vůbec nejsou součástí železniční infrastruktury ve smyslu směrnice a tedy se na ně směrnice nevztahuje. V hospodářském výboru PSP ČR byl také Kolovratníkův pozměňovací návrh výraznou většinou schválen, nikdo nebyl proti.<ref name="Tyll" />
Podle sdružení nákladních dopravců [[ŽESNAD.CZ]] by v případě prohlášení vleček za veřejné dráhy hrozil jejich zánik, protože majitelé by je prý raději nechali zalít asfaltem, než by plnili náročnou administrativu v podobě například [[prohlášení o dráze]] nebo koordinace kapacity, a navíc by prý šlo o zásah do vlastnických práv.<ref name="Tyll">Tomáš Tyll: [https://zdopravy.cz/hra-o-vlecky-maji-byt-verejne-ci-neverejne-dopravci-se-obavaji-jejich-zaniku-26813/ Hra o vlečky: Mají být veřejné, či neveřejné? Dopravci se obávají jejich zániku], Z dopravy.cz, 16. 4. 2019</ref>
▲== Související články ==
* [[Průmyslová dráha]]
* [[Důlní dráha]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=vlečka}}
* [https://www.updi.cz/images/Dokumenty/Metodicke_pokyny/metodicky_pokyn_posuzovani_pristupnosti_vlecek.pdf Metodický pokyn pro posuzování vleček z hlediska veřejné přístupnosti], [[Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře]], 31. 3. 2017
{{Portály|Železnice}}
| |||