Jihlava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 195.113.207.71 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vlout značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 70:
}}</ref> Pojmenování však může pocházet i ze slovanských jazyků, kde slovo „jehla“ označovalo ostré kamení v říčním korytu.<ref name="jezek" />
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Jihlavy}}
=== Středověk ===
První zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup [[Robert (biskup olomoucký)|Robert]] potvrdil převod zboží (kde figuroval i název ''Gyglaua'' – Jihlava) [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] do vlastnictví [[želivský klášter|želivského kláštera]]. V roce 1234 vyměnil markrabě [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysl]] a královna [[Konstancie Uherská|Konstancie]] s [[Klášter Porta coeli|klášterem Porta Coeli]] v [[Předklášteří]] mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby [[Václav I.|Václava I.]] a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno [[horní město]]. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala [[mincovna]]. Již před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala.
V roce 1270 Jihlava obdržela od [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] stavební řád, který vtiskl historické části města pravidelný půdorys, pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed (později katastrální území [[Jihlava Vnitřní Město]]). Jihlava, ač založena za Václava I., tak nese výrazné znaky měst, které Přemysl Otakar II. přímo založil. Město navíc se stavebním řádem získalo od Otakara [[privilegium]], které měšťanům umožnilo, že si mohli sami regulovat zástavbu ve vnitřních částech města. Pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s [[parkán]]em a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). Jihlavu si Přemysl Otakar II. obzvláště hýčkal kvůli výrazné těžbě stříbra, která od 70. let 13. století zaznamenala velký nárůst. V roce 1272 poskytl král – v souvislosti s těžbou stříbra – jihlavským měšťanům svolení k prospektorské činnosti ''inter Yglauiam et Vst''. Jen těžko se dá dnes říci, jaké výnosy měl král ze zdejší těžby. Údajně mu patřila osmina – zvaná ''[[urbura]]'' – z každé těžby. Nicméně těžba stříbra, zejména na Jihlavsku, ale nejen zde, byla spojována s údajně famózním Otakarovým bohatstvím. Jak uvádí [[Josef Žemlička]] ve své knize ''Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků'', „z mozaiky dochovaných střípků vědění se dá stěží sestavit jasně čitelný obraz“''.'' Je však známo, že v 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra v Jihlavě a okolí nejživější.
Za [[Husitské války na Moravě|husitských válek]] nebylo katolické město Jihlava husity nikdy dobyto. Již roku 1420 se přidalo na stranu katolíků, což bylo pravděpodobně způsobeno německou národností většiny obyvatelstva. V roce 1422 se Jihlava stala přímým svědkem ústupu zbídačených [[Zikmund Lucemburský|Zikmundových]] vojsk, která prchala po prohrané bitvě u Německého Brodu (dnes [[Havlíčkův Brod]]). Přímé ohrožení husitskými vojsky zažila Jihlava v letech 1423, 1425 a 1427, kdy je načas obléhal i např. [[Jan Žižka]] či [[Jan Roháč z Dubé]]. Pevnost však vždy odolala. Přesto však došlo k velkým hospodářským ztrátám, široké okolí města bylo zpustošeno, těžba se zastavila. V roce 1436 byla na jihlavském náměstí (dnes Masarykovo) vyhlášena [[Basilejská kompaktáta]]. Roku 1441 měl nastat klid uzavřením smíru mezi Jihlavou a [[Tábor]]em.
[[Soubor:Iglau (Merian).jpg|náhled|vlevo|Jihlava v 17. století]]
Za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] se opět rozhořely boje. Převážně německá Jihlava odmítla uznat jeho korunovaci a volbu, a tak ji musel husitský král dobýt. Stalo se na podzim 1458 po čtyřměsíčním obléhání. Tuhý odpor byl způsoben zakořeněným [[Katolická církev|katolictvím]] a odporem proti husitům. Tyto boje měly za následek dlouhé období, kdy se Jihlava nemohla dostat z krize. Oživení nastalo až na přelomu 15. a 16.
=== Novověk ===
Léta 156–161 jsou roky velkého rozkvětu města. Po velkých požárech došlo k rekonstrukci s výraznými reneAž do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou [[enkláva|enklávu]] na území [[České země|českých zemí]] – tzv. [[jihlavský jazykový ostrov]]. Ve třicátých letech obohatil město o díla české moderní architektury její čelný představitel, mezinárodně uznávaný architekt [[Bohuslav Fuchs]].▼
Léta 1526–1619 jsou roky velkého rozkvětu města. Po velkých požárech došlo k rekonstrukci s výraznými renesančními rysy. Po roce 1522 se ve městě prosadilo [[luteránství]]. Kvetla řemesla a obchod – oborem středoevropského významu se stalo [[soukenictví]]. Došlo opětovně k řadě průzkumů, těžaři obnovili řadu štol a zarazili řadu nových. To vše i přesto, že se Jihlava jako jediné moravské město účastnila prvního [[Stavovský odboj roku 1547|stavovského odboje]] roku 1547 a vyvázla pouze s 25 000 tolary pokuty a tzv. dědičnou pivní daní.
V období [[třicetiletá válka|třicetileté války]] v březnu 1645 se města zmocnili [[Švédové]] pod velením [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] (1603–1651), kteří podplatili jednu ženu a ta jim otevřela dvě brány. Město přestavěli na barokní pevnost s [[bastion]]ovým opevněním. Po jejich odchodu v roce 1647 zůstalo ve zničeném městě pouhých jeden tisíc obyvatel.
[[Soubor:Jihlava 1899.jpg|náhled|Brána Matky Boží v roce 1899]]
Opětný velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]]. V 19. století došlo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. Roku 1850 zde byl zřízen [[krajský soud]]. V letech 1864–1928<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Tesař
| jméno = Jan
| instituce = Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní
| odkaz na instituci = Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
| titul = Historie a současnost statutárních měst
| url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34981/1/TesarJ_Historie%20a%20soucasnost_MCH_2009.pdf
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Miloš Charbuský
| místo = Pardubice
| rok = 2009
| strany = 14, 20
| datum přístupu = 2018-09-28
}}</ref> byla Jihlava poprvé [[statutární město|statutárním městem]]. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec [[Dřevěné Mlýny]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923. I./4354. Interpelace poslanců Pittingera, dra Raddy a druhů celé vládě o nuceném sloučení obce Dřevěných Mlýnů s Jihlavou
| url = http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t4354_01.htm
| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
| datum_přístupu = 2018-09-04
}}</ref> (ovšem součástí aglomerace byl i [[Bedřichov u Jihlavy|Bedřichov]], [[Staré Hory]] a [[Hruškové Dvory]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kárník
| jméno = Zdeněk
| titul = České země v éře první republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938)
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2003
| strany = 120
| isbn = 80-7277-119-1
▲
{{Citace monografie
| příjmení = Vybíhal
Řádek 97 ⟶ 134:
V roce 1969 se v Jihlavě na náměstí na protest proti [[Normalizace|normalizaci]] upálil [[Evžen Plocek]]. Jeho pamětní deska se nachází u [[Morový sloup|morového sloupu]] v horní části [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykova náměstí]]. V historickém jádru města (od roku 1982 vyhlášeno [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]) lze najít domy mnoha historických slohů a velké zbytky [[Hradba|městských hradeb]] ze 14. a 15. století.
=== Poválečný administrativní vývoj ===
=== Poválečný administrativní vv pásu Hosova, Vysoké a Popic, [[pararula]] v okolí Zborné, místy [[Žula|granit]] a v okolí řek hlína, písek a [[štěrk]].<ref>{{Citace elektronické monografie▼
Zrušení zemského uspořádání a nové krajské zřízení z roku 1949 přineslo Jihlavě status krajského města, centra [[Jihlavský kraj|Jihlavského kraje]]. Další správní reformou roku 1960 však byla Jihlava přičleněna k [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravskému kraji]] s centrem v [[Brno|Brně]] a zůstala pouze [[Okresní město|městem okresním]].
K 1. lednu 1951 se Jihlava dočkala rozšíření svého území o [[Bedřichov u Jihlavy|Bedřichov]], [[Helenín]] (včetně [[Handlovy Dvory|Handlových Dvorů]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vilímek
| jméno = Ladislav
| titul = Handlovy Dvory
| url = http://www.iglau.cz/ctvrti.php?idclanku=070711-1185037114
| vydavatel = Iglau.cz
| datum_přístupu = 2018-09-04
}}</ref> a [[Pančava (Jihlava)|Pančavy]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vilímek
| jméno = Ladislav
| titul = Pančava
| url = http://www.iglau.cz/ctvrti.php?idclanku=070709-1185036952
| vydavatel = Iglau.cz
| datum_přístupu = 2018-09-04
}}</ref>), [[Hruškové Dvory]] a [[Staré Hory]],<ref>§ 2 odst. 2 vládního nařízení č. 199/1950 Sb., o změnách hranic krajů, okresů a obcí. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=556 Dostupné online.]</ref> přičemž Bedřichov a Staré Hory patřily do [[Čechy|Čech]]. Tím vznikla tzv. „Velká Jihlava“. K 17. květnu 1954 byly Hruškové Dvory od Jihlavy odděleny a naopak byla k Jihlavě připojena osada [[Sasov]].<ref>§ 2 odst. 2 bod 8. vládního nařízení č. 16/1954 Sb., o změnách územních obvodů některých národních výborů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=729 Dostupné online.]</ref> K 1. lednu 1968 byla Jihlava rozšířena o obec [[Pávov]].<ref>Sdělení Ministerstva vnitra č. 16/1968 Ú.v., přehled změn v územní organizaci a v názvech obcí a jejich částí a matričních obvodech v roce 1967 a 1968.</ref> Další rozšíření proběhlo k 1. srpnu 1976, kdy byly k Jihlavě připojeny [[Antonínův Důl]], [[Červený Kříž]], [[Henčov]], [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]], [[Hruškové Dvory]], [[Hybrálec]], [[Pístov (Jihlava)|Pístov]], [[Popice]], [[Rančířov]], [[Smrčná]], [[Vysoká (Jihlava)|Vysoká]] a [[Zborná]].<ref>Oznámení Ministerstva vnitra č. 10/1976 Ú.v., přehled změn v územní organizaci a v názvech obcí a jejich částí a v matričních obvodech v roce 1976.</ref> K 1. dubnu 1980 byly k Jihlavě připojeny [[Horní Kosov]], [[Hosov]], [[Malý Beranov]] a [[Kosov (Jihlava)|Kosov]].<ref>Oznámení Ministerstva vnitra č. 8/1980 Ú.v., přehled změn v územní organizaci a v názvech obcí a jejich částí a v matričních obvodech v roce 1980.</ref>
K 1. lednu 1989 došlo k zatím poslednímu rozšíření města, při němž k němu byly připojeny [[Rantířov]], [[Měšín]], [[Cerekvička]], [[Loučky (Vílanec)|Loučky]], [[Vílanec]], [[Čížov]], [[Rosice (Cerekvička-Rosice)|Rosice]]. V létě 1990 se naopak řada částí Jihlavy osamostatnila. Od roku 2000 je Jihlava znovu centrem kraje, který se nicméně z původního staronového názvu ''Jihlavský kraj'' brzy přejmenoval na ''[[Kraj Vysočina]]''. Patří tak spolu s [[Karlovy Vary|Karlovými Vary]] mezi zdaleka nejmenší česká krajská města.
== Poloha a přírodní poměry ==
Město Jihlava leží ve [[Okres Jihlava|stejnojmenném okrese]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]], v centrální části [[Česko|České republiky]]. Je vzdáleno 21 km jižně od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]], 27 km východně od [[Pelhřimov]]a, 30 km severozápadně od [[Třebíč]]e, 115 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]] a 78 km severozápadně od [[Brno|Brna]].
=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
▲
| příjmení = Bork
| jméno = Pavel
Řádek 127 ⟶ 189:
| datum_přístupu = 2014-07-14
| url = http://vdp.cuzk.cz/marushka/?ThemeID=1&MarQueryID=OB&MarQParamCount=1&MarQParam0=586846&MarPanelLegend=false&InfoURL=http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/prechodNaDetail&InfoTarget=vdpWindow_1405341805882
}}</ref>
Na území převažuje [[kambizem]], okolo vodních toků se vyskytují [[fluvizem]]ě a [[Glejosol|gleje]], západně od Vysoké, severně od Henčova a v oblastech Heroltic, Bedřichova, Pávova a Červeného Kříže se nacházejí [[pseudoglej]]e.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB
| |||