Fotografická zastávka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m bez levého obrázku v def. |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:Fotolinie bei Scheinanfahrt2.jpg|náhled
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1986-0617-304, Tangesdorf, Dampflok (BR 38), Fotohalt.jpg|náhled|Řada fotografů na fotografické zastávce – pohled jednoho z fotografů v řadě]]
[[Soubor:Dampf 01.jpg|náhled|Řada fotografů při přehlídce lokomotivy v železničním muzeu [[Dahlhausen]]]]
Řádek 21:
Vlak obvykle zastaví na kompozičně, situačně nebo místně zajímavých místech nebo typicky po určité ujeté vzdálenosti. Cestující, kteří chtějí sledovat události zvenku, vystoupí. Vlak například kousek popojede, nebo se odehraje děj podle daného scénáře. Po zhlédnutí, nafotografování, případně nafilmování scény lidé pak do vlaku opět nastoupí a cesta pokračuje.
Nepsaná pravidla fotografického zastavení vyžadují dodržování fotografické řady, ze které se pořizují záběry vlaku. Je důležité, aby žádný účastník nebyl mezi touto řadou a fotografovanou krajinou tak nevhodně, aby překážel ostatním fotografům v [[Kompozice (fotografie)|kompozici]].
Mezi nejčastější místa, která jsou vhodná, patří mosty, nadjezdy, výjezdy z tunelů, známá kulturní místa, krajiny obsahující panorama kostelní věže, hrady nebo památky. Prostředí může být také technického rázu, například [[depo|depa]], [[točna|točny]], [[jeřáb (stroj)|jeřáby]], [[vodárna|vodárny]] a další. Fotozastávky mohou být statické, nebo v pohybu. V druhém případě vlakvedoucí nechá účastníky vystoupit, pak se několik set metrů vrátí zpátky a projede trasu znovu, aby se zvýšila realita fotografií nebo filmových nahrávek. Pro zvýšení efektu může vlak při jízdě houkat nebo pouštět z komína kouř. Během scény je vyžadováno absolutní ticho, aby byla zajištěna vysoká kvalita zvukových stop. Pokud se však lidé v záběru objeví, je nutné je vnímat jako součást scénáře. Pro navození dojmu jedoucího vlaku je například potřebné mít zavřené dveře. Toto a další pravidla však znamenají, že většina účastníků pořídí velmi podobné snímky.
| |||