Bedřich Rakousko-Těšínský: Porovnání verzí

Přidáno 185 bajtů ,  před 9 měsíci
úpravy, napřímení
m (typografické úpravy)
(úpravy, napřímení)
| podpis =
}}
'''Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský''' ([[4. červen|4. června]] [[1856]], [[Židlochovice]]<ref name=“matrika“>[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4708/?strana=77 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Židlochovice </ref> – [[30. prosinec|30. prosince]] [[1936]], [[Mosonmagyaróvár]], [[Uhersko|Uhry]]), německy: ''Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen'', byl [[arcivévoda]] [[rakousko|rakouský]], armádní generální inspektor armády [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku [[1895]] byl také posledním držitelem [[Těšínské knížectví|Knížectví těšínskétěšínského]]ho. Je údajným ''markýzem Gerem'' ze [[Slezské písně|Slezských písní]] [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mašek | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel)| titul = Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 668 | isbn = 978-80-257-0027-3 | stránky = 312}}
</ref>
 
== Původ, mládí ==
Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský]] ([[1818]]–[[1874]]) a arcivévodkyně [[Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská|Alžběta Františka Marie]]. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr ''František Josef'' zemřel jako dítě, mladší [[Marie KristinaKristýna Rakouská|Marie KristinaKristýna]] ([[1858]]–[[1929]]) byla [[seznam španělských královen|španělskou královnou]] a bratr [[Evžen Rakousko-Těšínský|Evžen]] ([[1863]]–[[1954]]) byl posledním světským [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistrem]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], dalšími byli [[Karel Štěpán Rakousko-Těšínský|Karel Štěpán]] ([[1860]]–[[1933]]) a nejmladší sestra ''Marie Eleonora'' (*/† [[1864]]), jež zemřela jakov kojeneckém nemluvněvěku.
 
Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechtu Fridrichovi]] (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera [[Matylda Marie Rakouská|Matylda]] zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší [[Marie Terezie Rakousko-Těšínská|Marie Terezie]] (1845–1927) se provdala za [[Württemberkové|württemberského vévodu]] [[Filip Württemberský|Filipa]]). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i [[Těžba|hornictví]], [[Metalurgie|hutnictví]], [[polnohospodářstvízemědělství]] i [[tesařství]].
 
== Vojenská kariéra ==
Vojenskou dráhu nastoupil v roce [[1874]]; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v [[Bratislava|Prešpurku]]. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku [[1907]] se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu [[František Ferdinand d´'Este|Františkem Ferdinandem]] počátkem léta roku [[1914]] podal [[demise|demisi]] z vojenských funkcí, ale již po výbuchu [[První světová válka|1.první světové války]] po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|zavraždění Františka Ferdinanda]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] [[28. červen|28. června]] [[1914]] ho císař [[František Josef I.]] jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost [[polní maršál|polního maršálka]]. Tak se stal [[Těšín]] v letech [[1914]]–[[1916]] sídlem hlavního [[štáb]]u rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. ([[21. listopad]]u [[1916]]) nový císař [[Karel I.]] převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku [[1917]] byl z této pozice odvolán.
 
== Působení mimo armádu ==
Za svoje úspěchy v oblasti [[ekonomie]] získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve [[Vídeň|Vídni]], [[Praha|Praze]], [[Brno|Brně]] a ve [[Lvov]]ě. Např. v jeho [[železářská huťŽelezářství|hutích]] v [[Ustroň|Ustroni]] se poprvé v Evropě začaly vyrábět [[pluh|parní pluhy]]. Kromě toho byl arcivévoda i [[mecenáš]]em umění – jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie [[Albertina|Albertiny]] o díla [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] nebo [[Rembrandt]]a.
 
== Po rozpadu Rakouska-Uherska ==
Po skončení [[První světová válka|1.první světové války]] arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného [[Rakousko|Rakouska]], stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států – [[Československo|Československa]] a [[Polsko|Polska]]. Podařilo se mu však udržet si statky na území [[Maďarsko|Maďarska]], kam spolu s rodinou přesídlil v roce [[1921]]. Tam také [[30. prosinec|30. prosince]] roku [[1936]] poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce [[farní kostel|farního kostela]] [[Kostel svatého Gottharda (Mosonmagyarovár)|sv. Gottharda]] v [[Mosonmagyaróvár]]u.
 
== Potomci ==
{{Panovník| předchůdce =[[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrecht Fridrich]]| nástupce =zánik knížectví| titul =[[Seznam těšínských knížat|Těšínský kníže]]|kdy=[[1895]] – [[1918]]| obrázek =POL powiat cieszyński COA.svg| velikost obrázku =55px}}
 
{{Rakouští arcivévodové}}{{Portály|Lidé|Rakousko|Polsko|Monarchie}}{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Rakousko-Těšínský, Bedřich}}