Rys kanadský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření a upřesnění dle zdrojů
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Rys kanadský
| obrázek = Lynx-canadensis Canadensis.jpg
| šířka obrázku = 260px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| čeleď = [[kočkovití]] (Felidae)
| podčeleď = [[malé kočky]] (Felinae)
| rod = [[Rys (rod)|rys]] (''Lynx'')
| binomické jméno = Lynx canadensis
| druh popsal = [[Robert Kerr|Kerr]], [[1792]]
| mapa rozšíření = Canada Lynx area.png
| popis mapy = rozšíření rysa kanadského
}}
 
Řádek 33:
 
== Popis ==
Rys kanadský dosahuje délky 67–107&nbsp;cm a v kohoutku měří 48–56 cm. Charakteristickým znakem je nápadná srst na tvářích a až 10&nbsp;cm dlouhý hustý a jemný kožich, v létě světle šedé a v zimě stříbrobílé barvy. Ocas je 10–155–13 centimetrů dlouhý, pahýlovitý s černým koncem. Dosahuje hmotnosti 4,5–17&nbsp;kg (průměr 8–11 kg), což je asi poloviční váha oproti [[Rys ostrovid|rysu ostrovidovi]].<ref name=sunquist/><ref name=adw>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fox
| jméno = David L.
Řádek 46:
| url = http://animaldiversity.org/accounts/Lynx_canadensis/
| issn =
}}</ref> Nohy má rys relativně dlouhé, zadní jsou delší než přední, což kočce dodává charakteristickou siluetu. Typickým morfologickým znakem jsou velmi široké tlapy připomínající [[sněžnice]], které snižují plošné zatížení a umožňují rysovi pohybovat se s jistotou po zasněžené zemi. Srst, jež tlapy pokrývá, je obzvláště hustá a dlouhá.<ref name="sunquist" />
}}</ref>
 
== Biologie ==
Rysi kanadští jsou samotářská zvířata, která žijí převážně nočním životem. JejichVelikost jejich teritoriumteritoria se pohybuje od 11 do 300 km² (průměr 15-50 km²).

Jsou to výhradní masožravci. Jejich hlavní kořistí jsou [[Zajíc měnivý|zajíci měniví]] (''Lepus americanus''), na jejichž životních cyklech (populační křivka má desetiletý interval) jsou kočky do značné míry závislé. V průměru uloví jednoho za 1–2 dny. Někde je to jejich prakticky jediná kořist (až 97 %), na jiných místech loví i jinéjiná zvířata, především hlodavce, ptáky a ryby. Jsou schopni zdolat i nemocné, slabé či velmi mladé kopytníky (především [[Sob polární|karibu]]). Pokud mají příležitost, konzumují i mršiny.<ref name="iucn" /><ref name="adw" /><ref name="sunquist">{{Citace monografie
| příjmení = Sunquist
| jméno = Mel
Řádek 68 ⟶ 70:
}}</ref>
 
Rysi se páří v nejčastěji v březnu (některé zdroje udávají leden-únor<ref name="adw" />). Po cca 60-70 dnech [[březost]]i vrhnou samice 1-6 mláďat (nejčastěji 2-3). Mláďata zůstávají se svou matkou přibližně 10 měsíců, sourozenci spolu mohou být ještě o něco déle. Pohlavní zralosti dosahují samice (21 měsíců) dříve než samci (33 měsíců). V přírodě se dožívají věku do 15 let, v zajetí to může být až 26.<ref name="sunquist" /><ref name="adw" />
 
Úmrtnost mláďat silně závisí na hojnosti hlavní kořisti, tedy zajíce měnivého - pokud je jeho populace velké, úmrtnost mláďat je nízká.<ref name="sunquist" />
 
== Chovy v ZOO ==
V [[Česko|České republice]] chovala rysy kanadské např. [[Zoologická zahrada a botanický park Ostrava|ZOOZoo Ostrava]] – od roku [[1998]] se zde podařilo odchovat téměř třicet mláďat, v roce [[2010]] však zoo s chovem skončila.<ref>[http://ostravablog.cz/aktuality/zoo-ostrava-konci-s-rysy-kanadskymi-a-chova-novy-druh-vzacneho-pardala-oblackoveho-foto/ Zoo Ostrava končí s rysy kanadskými a chová nový druh – vzácného pardála obláčkového]</ref> Je chován v [[Zoologická zahrada Brno|ZOOZoo Brno]], [[ZOO Dvorec]] a [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|ZOOZoo Plzeň]]. Mimo to jej lze najít i v soukromých chovech.
 
== Fotografie ==