Periferní obrna lícního nervu: Porovnání verzí

Prognóza je velmi závislá na rozsahu postižení. Bellova obrna mívá obvykle příznivou prognózu. Až 70-9070–90 % případů se v průběhu 6 týdnů až 3 měsíců zcela upraví. Platí, že pokud je včasný nástup zlepšení a pozvolná progrese pokračuje i nadále, je možno předpokládat dobrou prognózu.<ref>{{Citace periodika | příjmení = AMBLER | jméno = Zdeněk | titul = Periferní paréza nervus facialis | periodikum = Interní medicína pro praxi | ročník = 12 | rok = 2010 | číslo = 9 | strany = 445-447 | issn: 1212-7299 }}</ref>

V případě nalézání tuhého podkoží a kontraktur je nutné ruční uvolňování a protahovaní jednotlivých svalů. Ruční stimulace a reedukace se využívá u svalové síly 0-20–2. Při stimulaci je volena facilitační technika vibrací, která by měla sloužit k vybavení reflexního oblouku. Postupuje se od úponu k začátku ve směru kontrakce. Reedukace následuje bezprostředně po facilitaci. Pacient se snaží aktivně dopomáhat. Objeví-li se svalový záškub, začíná se s aktivním cvičením. Pacient procvičuje jednotlivé svaly. Je nezbytné dávat pozor, aby se neobjevily patologické synkinézy. Pacient cvičí pod dohledem terapeuta. Na domácí rehabilitaci je mu dána cvičební jednotka, kterou provádí před zrcadlem. Od svalové síly 4-54–5 lze dávat mírný odpor. V rehabilitaci periferní léze lícního nervu se používá i [[Vojtova metoda]] a [[Proprioceptivní neuromuskulární facilitace]]. Vhodná je [[metodika sestry Kenny]].<ref>{{Citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = KOLÁŘ | titul = Rehabilitace v klinické praxi | odkaz na titul = Rehabilitace v klinické praxi | vydání = 1 | vydavatel = Galén | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 713 | isbn = 978-807-2626-571 }}</ref>