Akční program KSČ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
stylistická uprava značka: editace z Vizuálního editoru |
→Obsah Akčního programu: - opravy chyb značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 49:
== Obsah Akčního programu ==
Chceme-li porozumět roku 1968 v Československu, musíme se alespoň stručně seznámit s tímto důležitým programem. Ten byl veřejným prohlášením vládnoucí strany, která slibovala nutné společenské změny. Navazoval na podkladový materiál, který již od roku 1967 připravovala komise pod vedením [[Zdeněk Mlynář|Zdeňka Mlynáře]]. Po jednomyslném přijetí na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ v roce 1968 byl AP schválen a uveden v platnost. Jednou ze stěžejních otázek programu byla nepochybně vedoucí úloha strany. V novém pojetí tak neznamená prý ,'',vládnout nad společností, ale sloužit
Co se týče sféry ekonomické a sociální, tak zde byla vyjádřena potřeba provedení nutných hospodářských reforem vedoucích ke zvýšení životní úrovně a růstu mezd. V prvním čtvrtletí roku 1968 vzrostly mzdy o 10,4 procenta, průměrně tedy o 106 korun na osobu měsíčně. Mzdové a sociální požadavky se staly předmětem jednání mezi odbory a vládou, což byl také zcela nový společenský jev. O nutnosti ekonomické reformy se mluvilo již od roku 1960, ale její realizace byla neustále odkládána. Hlavní myšlenkou reformy bylo odstranit direktivní řízení a centrální plánování ekonomiky. Výrobní ministerstva měla být nahrazena několika resortními úřady, které výrobu neřídí, ale určují pravidla pro chod státních podniků. V rámci reformy byly vytvořeny podnikové rady pracujících, které měly mít právo zasahovat do řízení podniků a navíc měly mít mnohem větší vliv na jejich ekonomický rozvoj. Vrcholem hospodářských reforem mělo být umožnění drobného soukromého podnikání, které v této době existovalo v Polsku, [[Německá demokratická republika|NDR]], Maďarsku a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Dalším cílem reforem byla hospodářská spolupráce se západními státy a také potřeba získat úvěry pro rekonstrukci československého průmyslu. Důležité bylo dosáhnout volné směnitelnosti československé koruny v zahraničí. Jako hlavní garant a tvůrce hospodářské reformy byl ekonom [[Ota Šik|Oto Šik]]. Celkově tedy můžeme říct, že se jednalo o přechod z centrálně řízené ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství.
Řádek 108:
== Konec reforem ==
Naprostý konec jakýchkoli nadějí na liberalizaci poměrů v Československu nastal 21. srpna roku 1968, kdy na naše území vstoupila vojska Varšavské smlouvy pod vedením [[Sovětský svaz|SSSR.]] Záminkou bylo zastavení připravované [[kontrarevoluce]] na našem území. Hlavním důvodem vojenské intervence však bylo zastavit probíhající reformy a vrátit vše do starých kolejí. S koncem pražského jara je tedy spojen i konec AP a všech jeho představitelů. Následující roky byly ve znamení [[normalizace]] a utužení režimu. AP byl oficiálně zrušen až v roce 1970, jeho platnost však skončila již na konci léta 1968
| příjmení = KŘEN
| jméno = Jan
Řádek 122:
| strany = 756-768
| isbn = 8072036122
}}</ref>
| příjmení =
| jméno =
| |||