Jedním z dvou hlavních úkolů 2. pětiletky bylo dovršit přeměny kapitalistického modelu ekonomiky k socialistickému, což fakticky znamenalo dovršení [[kolektivizace]] v zemědělství. V roce 1956 pracovalo v soukromých živnostech necelých 50 tisíc osob, tento počet se nadále snižoval a v roce 1960 to bylo už pouze 6601 osob. V drtivé většině se navíc jednalo o živnosti s jedním pracovníkem. Druhá vlna kolektivizace zemědělství byla z vůle KSČ zahájena v druhé polovině roku 1955. Při této druhé vlně se podařilo do [[JZD]] oproti prvním vlně sdružit většinu zemědělských hospodářství. Proces kolektivizace byl ukončen v letech 1959-1960, kdy byl počet členů JZD téměř jeden milion osob. Jedinou výjimkou v Československu tvořilitvořily horské oblasti na Slovensku, kde zůstával poměrně značný podíl soukromého sektoru. V průběhu druhédruhého pětiletého plánu zde výroba, na rozdíl od toho prvního, rostla, zvyšovala se produktivita práce a to navzdory odlivu pracovních sil ze zemědělství.
== Životní úroveň ==
V průběhu druhé pětiletky soustavně rostla osobní i veřejná spotřeba a pokračovalo snižování maloobchodních cen. Oproti výsledkům prvního pětiletého plánu tak došlo ke zlepšení. V roce 1956 také došlo ke zkrácení týdenítýdenní pracovní doby z 48 hodin na 46 hodin, což bylo první zkrácení pracovní doby od roku 1918, kdy byla zavedena 8 hodinováosmihodinová pracovní doba. Stát také uskutečnil reformu sociálního zabezpečení a začaly se intezivněintenzivně řešit otázky bytové výstavby, podpora rodin s více dětmi nebo růst důchodů. Z důvodu preference těžkého průmyslu však nedošlo k žádnému posunu v oblasti služeb a nevýrobní sféra tak čím dál víc zaostávala.<ref name=":1" />
== Rozsypalova reforma ==
Jednalo se o první ekonomickou reformu v Československu od konce 2.svdruhé světové války; byla postupně realizována v letech 1958-1959. Nejdůležitějším bodem celé této reformy bylo zrušení hlaníchhlavních správ na ministerstvech a vytvoření středního článku vedení přímo u národních podniků, vznikly tzv. výrobní hospodářské jednotky ([[VHJ]]), do kterých přešlo velké množství pracovníků z ministerstev. Centrální orágnyorgány se nyní měliměly namísto přímého a detailního řízení podniků soustředit na dlouhodobé plánování a strategické otázky.
Další pětiletky měli být tvořeny zezdola na návrhy [[VHJ]] a sdružení. Nově nemělineměly pětileté plány stanovovat přesné dané úkoly, ale vytvářet co nejlpešínejlepší podmínky pro jejich plnění, závazné měliměly být pouze některé nejdůležitější úkoly.
Celá tato reforma však neměla příliš dlouhého trvání. Už v roce 1961 se ekonomické řízení státu z ideologických a politických důvodů začalo navracet zpět k centrálnímu modelu. Jako důvod pro tyto kroky sebyly oficiálně označilyoznačeny ekonomické problémy kolem roku 1960, faktická příčina však byla systémová.<ref name=":0" />
