Kystráčkovití: Porovnání verzí

'''Kystráčkovití''' (Meliphagidae) představují početnou [[čeleď]] čítající na 182 [[druh (biologie)|druhů]] malých až středně velkých [[pěvci|pěvců]] řazených do 42 [[rod (biologie)|rodů]]. Nejmenší druhy dosahují velikosti 10 cm, největší až 45 cm, tedy od velikosti sýkory až po velikost vrány. Často mají úzký, dolů zahnutý zobák a plochy pestře zbarvené holé kůže v okolí očí či na ozobí, často s laloky a výrůstky. Většina z nich se vyskytuje v [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nová Guinea|Nové Guineji]], některé druhy jsou zastoupené také na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a na některých [[Tichý oceán|tichooceánských]] [[ostrov]]ech od indonéského [[Bali]] až po [[Tonga|souostroví Tonga]] a [[Samoa]]. Většina druhů se živí hymzem, ale také nektarem a pylem, náleží proto mezi významné o[[pyl]]ovače, a to zejména u [[rostliny|rostlin]] z čeledí [[proteovité]], [[myrtovité]] a ''[[vřesovcovité|Epacridaceae]]''. K požívání nektaru jsou nejvíce přizpůsobeny druhy s tenkým, dlouhým zobákem, zvláště medáčci z rodu ''Myzomela'', vzhledově podobní [[Strdimilovití|strdimilům]] a medosavky z rodu ''Acanthorhynchus''. Medosavky rodu ''Acanthorhynchus'' jsou dokonce schopné za vířivého letu zastavit u květu a sát nektar jako [[kolibříci]]. Některé druhy se živí i plody rostlin, ale také drobnými obratlovci a příležitostně i vajíčky drobných pěvců. Záastupci rodů ''Epithianura'' a ''Ashbyia'' se živí hmyzem, který chytají v letu, podobně jako [[LejsekLejskovití|lejskové]]. Miskovitá [[Ptačí hnízdo|hnízda]] z travin, větviček, kůry a chmýří staví ve vidlicích [[strom]]ů. Většina druhů je stálých, někteří zástupci této čeledi z jihu Austrálie a Tasmánie však na zimu táhnou do tropické části Austrálie.<ref name="bird">{{Citace monografie