Georges Couthon: Porovnání verzí

Narodil se v Orcetu roku 1755 v rodině [[Notář|notáře]]. Šel v otcových stopách a sám se stal notářem. Měl zdravotní problémy a trpěl [[Meningitida|Meningiditou]], z tohoto důvodu mu ochrnuly nohy a roku [[1792]] byl připoután na invalidní vozíček. Roku [[1790]] po vypuknutí revoluce vstoupil do svobodných zednářů a nadchl se pro revoluci. Roku [[1791]] byl zvolen poslancem do [[Zákonodárné národní shromáždění|Zákonodárného shromáždění]]. Brzy se stal nadšeným stoupencem [[Hora (Velká francouzská revoluce)|montagnardů]] a [[Jakobíni|jakobínů]], připojil se do jejich řad a získal si zde velmi významné postavení. [[Hlasování o vině a trestu Ludvíka XVI.|Hlasoval pro smrt krále]] bez možnosti odvolání k lidu a roku [[1793]] byl zvolen do [[Výbor pro všeobecnou bezpečnost|Výboru pro veřejnou bezpečnost]]. Jeho moc rostla společně s růstem mocí nejradikálnějších jakobínů kolem [[Maximilien Robespierre|Robespierra]], kterých byl členem. Podílel se v létě roku [[1793]] na pádu [[Girondisté|girondistů]] a byl vyslán do [[Lyon|Lyonu]] potlačit místní povstání. Když se ke konci téhož roku vrátil do [[Paříž|Paříže]], byl zvolen předsedou [[Národní konvent|Národního konventu]]. Následně hrál zásadní roli v zadržování a popravách [[Hébertisté|hébertistů]], [[Enragéti|zběsilých]] i [[Indulgenti|dantonistů]] a ve velkém [[Jakobínský teror|jakobínském teroru]]. Podílel se na zákonu z 22. prairialu a byl součástí vládnoucího triumvirátu s Robespierrem a Saint-Justem. S nimi byl ale v [[Thermidorský převrat|TheremidorskémThermidorském převratu]] svržen a 28. července v Paříži popraven.