Císařská hrobka ve Vídni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Řád menších bratří kapucínů; přidána Kategorie:Kapucínské kláštery za použití HotCat |
úpravy úvodu, šablona, fotky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - budova
| výstavba = [[1633]]
| obrázek = Capuchin Church - Vienna - 2.jpg
}}
[[Soubor:Charles VI kaisergruft.jpg|thumb|Detail
'''Císařská hrobka''' (zvaná též ''kapucínská'', něm. ''Kaisergruft'' nebo ''Kapuzinergruft'') ve [[Vídeň|Vídni]] je [[pohřebiště]] rakouského panovnického rodu [[Habsburkové|habsburského]], později [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinského]]. Nachází se v [[Vnitřní Město (Vídeň)|centru Vídně]], na náměstí [[Neuer Markt (Vídeň)|Neuer Markt]], pod [[Kapucínský kostel (Vídeň)|kostelem Panny Marie]] zdejšího [[Klášter kapucínů (Vídeň)|kapucínského kláštera]].
'''Císařská hrobka''' (zvaná též Kapucínská, něm. ''Kaisergruft'' nebo ''Kapuzinergruft'') ve [[Vídeň|Vídni]] je [[pohřebiště]] rakouského panovnického rodu [[Habsburkové|habsburského]], později [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinského]]. Nalézá se v centru Vídně, na [[Neuer Markt (Vídeň)|Neuer Markt]], pod kostelem [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]]. Místo svého posledního odpočinku zde nalezlo 146 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, z toho 12 [[císař]]ů a 19 císařoven. Do hrobky se pohřbívá od roku [[1633]]. Posledními zde pohřbenými Habsburky jsou [[Otto von Habsburg]] ([[1912]]–[[2011]]), syn posledního rakouského císaře a českého krále [[Karel I.|Karla I.]], se svou ženou [[Regina Sasko-Meiningenská|Reginou]] ([[1925]]–[[2010]]).▼
== Popis ==
Hrobka byla mnohokrát rozšiřována, např. v roce 1657, 1701, 1710–1720, 1748 a 1753. Roku 1824 byla rozšířena o Františkovu hrobku, roku 1840 o Ferdinandovu, v letech 1840–1842 přibyla toskánská hrobka. Za Františka Josefa byly připojeny ještě 2 místnosti. V roce [[1909]] zde byla zavedena elektřina. Poslední přestavby se uskutečnily v období druhé republiky, v letech 1960–1962.
▲
== Pohřební ceremoniál ==
{{Upravit část}}
Když došel pohřební průvod se zesnulým ke Kapucínské hrobce a dorazil k bráně, muž v čele průvodu na ni zaklepal. Za bránou se ozvalo:<br />''„Kdo žádá o vstup?“''<br />Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: ''„Císař římský, král český a vévoda rakouský...“''<br />''„Toho
Mezi lety [[1654]] až [[1878]] bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých [[Habsburkové|Habsburků]] pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]], vnitřnosti ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] v [[katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|
== Statistiky ==[[Soubor:Wien - Kapuzinergruft, Maria-Theresia-Gruft (2).JPG|náhled|Hrobka císařovny [[Marie Terezie]] a jejího manžela [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána]]. Hrobku vytvořil sochař [[Balthasar Ferdinand Moll]] na přání císařovny ještě za jejího života. V téže místnosti jsou další 4 rakve s ostatky s dcerami, snachami a vnučkami Marie Terezie.]]
* První pohřeb do hrobky - roku [[1633]] - zakladatelé [[Anna Tyrolská|Anna]] a [[Matyáš Habsburský
* Poslední pohřeb - 16.
* Byly zde pohřbeny ostatky 147 osob, z toho 146 (143 po otci + 3 po matce) příslušníků
** kosti 142 členů rodiny (č. 1-8, 10-23, 25-33, 35-40, 42-83, č. 84 - 2 osoby, 85-90, 92-123, 125-144, 147-148, 150-151)
**[[Pohřeb srdce|urny se srdcem]] nebo popelem 4 dalších
*** 1. [[Marie Anna Josefa Habsburská|Marie Anna]] (č. 9) - urna se srdcem
*** 2. [[Klaudie Felicitas Tyrolská|Klaudie Felicitas]] (č. 24) - urna se srdcem
Řádek 34 ⟶ 37:
*** 7. 1765–1790 [[Josef II.]] (č. 42)
*** 8. 1790–1792 [[Leopold II.]] (č. 113)
*** 9. 1792–1835 [[František I. Rakouský|František II./I.]] (č. 57), římský (1792–1806) a [[Seznam rakouských arcivévodů a císařů|rakouský císař]] (1804–1835)
*** 10. 1835–1848 [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand I.]] (č. 62)
*** 11. 1848–1916 [[František Josef I.]] (č. 142)
*** 12. 1864–1867 [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián I.]] (č. 126), [[mexický císař]]
** '''19 císařoven''' (12 římských, 1 zároveň římská a rakouská, 5 rakouských, 1 francouzská)
*** 1. 1612–1618 [[Anna Tyrolská|Anna]] (č. 1), manželka [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] (č. 2)
Řádek 71 ⟶ 74:
*** 11. 1848–1916 [[František Josef I.]] (č. 142)
* Z jiných rodin zde bylo pohřbeno '''28 manželek a manželů''' Habsburků:
**
** [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská]] (1655–1720) z rodu Wittelsbachů (č. 32)
** [[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská]] (1673–1742) (č. 34)
Řádek 79 ⟶ 82:
** [[František I. Štěpán Lotrinský]] (1708 - 1765) (č. 56)
** [[Alžběta Vilemína Württemberská]] (1767–1790) (č. 59)
** [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská]] (1772–1807) z rodu [[Bourboni|Bourbonů]] (č. 60)
** [[Karolína Augusta Bavorská]] (1792–1873) z rodu Wittelsbachů (č. 61)
** [[Marie Anna Savojská]] (1803–1884) (č. 63)
** [[Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská|Louisa Marie]] (1773–1802) z rodu Bourbonů (č. 84)
**
** [[Marie Ferdinanda Saská|Marie Ferdinanda]] (1796–1865) z rodu Wettinů (č. 86)
** [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulata]] (1844–1899) z rodu Bourbonů (č. 89)
** [[Adéla Augusta Bavorská|Adelgunde]] (1823–1914) z rodu Wittelsbachů (č. 94)
** [[Marie Tereza Portugalská]] (1855–1944) z rodu Braganza (č. 99)
**
** [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Sasko-Těšínský]] (1738–1822) z rodu [[Wettinové|Wettinů]] (č. 111)
** [[Marie Ludovika Španělská]] (1745–1792) z rodu [[Bourboni|Bourbonů]] (č. 114)
** [[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Henrietta Nasavsko-Weilburská]] (1797–1829) (č. 123)
** [[Hildegarda Luisa Bavorská]] (1825-1864) z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] (č. 129)
** [[Markéta Saská|Markéta Karolína Saská]] (1840–1858) z rodu Wettinů (č 134)
** [[Žofie Frederika Bavorská]] (1805–1872) z rodu Wittelsbachů (č. 137)
Řádek 101 ⟶ 104:
** [[Regina Sasko-Meiningenská]] (1925-2010) z rodu Wettinů (č. 151)
* Jediná '''protestantka''': [[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská]] (č. 123 a 124), manželka [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|arcivévody Karla Ludvíka]] (č. 122), vítěze nad Napoleonem v [[Bitva u Aspern a Esslingu|bitvě u Aspern]] ([[1809]]). Jednalo se o první smíšené (kalvinsko-katolické) manželství v habsburském rodě.
* Jediná osoba, která nepatřila k rodu Habsburků ani se k Habsburkům
** 3 osoby - Habsburkové pouze po matce:
*** bezejmenný syn (č. 15)
*** bezejmenná princezna (č. 47)
***[[Seznam trevírských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup trevírský]] [[Karel Josef Lotrinský]] (č. 117)
* Za celou dobu byl z krypty odstraněn jen jeden sarkofág s ostatky [[Napoleon II.|Napoleona II. - Josefa Karla Františka]] (1811–1832), zvaného Orlík, syna [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] a [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisy]] (č. 127). Původně byl uložen ve Františkově hrobce. [[Adolf Hitler]] ho v roce [[1940]] daroval francouzskému prezidentovi [[Philippe Pétain|Henrimu Phillipu Pétainovi]] u příležitosti 100. výročí převozu Napoleonových ostatků z [[Svatá Helena (ostrov)|ostrova sv. Heleny]] do [[Paříž]]e. Sarkofág váží více než 800 kg a byl uložen v pařížské [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]].
* Nejstarší zde pohřbená osoba: korunní princ [[Otto von Habsburg]] (1912–2011) (č. 150) - 98 let a 7 měsíců; další nejstarší byla jeho matka císařovna (1916–1918) [[Zita Bourbonsko-Parmská]] (1892 - 1989) (č. 147) - bezmála 97 let. 25 % zde pochovaným bylo 5 nebo méně let.
| |||