Říšská rada (Rakousko): Porovnání verzí

Období mladočeské dominance ovšem trvalo jen krátce. Již během 90. let dochází v souvislosti s rozšířením volebního práva k vzniku mnoha nových politických stran. V roce 1894 vznikla [[Křesťansko-sociální strana v Čechách]], roku 1897 [[Národní strana katolická v království Českém]]. Nastal i vznik samostatné [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|České agrární strany]], která zpočátku existovala coby [[Sdružení českých zemědělců]] v rámci mladočeského bloku, od roku 1899 ovšem jako zcela samostatný politický subjekt. I [[Česká strana sociálně demokratická|sociálně demokratická strana]] se roku 1893 po předchozí existenci v rámci celostátní rakouské sociální demokracie oddělila do nezávislého politického subjektu pro českou populaci, s vlastní organizační strukturou. Stejně jako v případě německorakouského politického spektra došlo i v českém prostředí v reakci na vzestup sociálních demokratů k utvoření strany ''národních dělníků'' ([[Česká strana národně sociální]], založená roku 1897). Českoslovanská sociální demokracie se ovšem počátkem 20. století posouvala k větší organizační samostatnosti. V reakci na to roku 1911 vznikla [[Česká sociálně demokratická strana v Rakousku]] (takzvaní centralisté), která prosazovala integrovanější supraetnické celorakouské dělnické hnutí. Kromě Rakouského Slezska ovšem nezískala výraznější podporu. Na přelomu století také vznikly menší politické strany pokrokové orientace [[Radikálně pokroková strana|Česká strana radikálně pokroková]] (1897), [[Státoprávní pokroková strana|Česká strana státoprávní]] (1899) nebo [[Masarykův realismus|Česká strana lidová]] (1900).

 

 

Po [[Volby do Říšské rady 1907|volbách roku 1907]] bylo z celkem 108 českých poslanců Říšské rady 28 agrárníků, 26 mladočechů a staročechů, 24 sociálních demokratů a 17 klerikálů.