Pavel Tigrid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Profesní dráha: Opravy překlepů značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 16:
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací [[Václav Kopecký|Václava Kopeckého]], který ho chtěl angažovat do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem. Byl šéfredaktorem týdeníku ''Vývoj'' a přátelil se s [[Jiří Kovtun|Jiřím Kovtunem]], s nímž ho spojovalo také antikomunistické smýšlení<ref>[https://plus.rozhlas.cz/dve-ceskoslovenske-historie-pribehy-historiku-jiriho-kovtuna-a-milose-hajka-7663827#player=on]</ref>. Po emigraci z roku 1948 se sešli ve Frankfurtu nad Mohanem.
Po návratu do [[Československo|ČSR]] se také poznal
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v [[Berlín]]ě, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O [[Únor 1948|únorovém převratu]] se dozvěděl v [[Mnichov]]ě, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo na Šumavě převést přes hranice. Další rok spolu strávili [[emigrace|emigraci]] v utečeneckém táboře v [[Řezno|Řezně]].
|