|
[[FileSoubor:Nejstarší vyobrazení Rakovnického kraje na Aretinově mapě r. 1619.jpg|thumbnáhled|Nejstarší vyobrazení Rakovnického kraje na Aretinově mapě r.z roku 1619]]
[[FileSoubor:Rakovnický kraj na Vogtově mapě 1712.jpg|thumbnáhled|Rakovnický kraj na Vogtově mapě z roku 1712]]
[[Soubor:Mullerova mapa Cech 13.jpg|náhled|Jihovýchod Rakovnického kraje na Mullerově mapě z r. roku 1720]]
[[Soubor:Mullerova mapa Cech 12.jpg|náhled|Jihozápad Rakovnického kraje na Mullerově mapě z r. roku 1720]]
[[Soubor:Mullerova mapa Cech 08.jpg|náhled|Severovýchod Rakovnického kraje na Mullerově mapě z r. roku 1720]]
[[Soubor:Mullerova mapa Cech 07.jpg|náhled|Severozápad Rakovnického kraje na Mullerově mapě z r. roku 1720 ]]
'''Rakovnický kraj''' jebyla územní jednotka, jejíž počátky sahají do druhé poloviny [[13. století]], kdy [[Přemysl Otakar II.]] nahradil původní [[Hradská soustava|hradské zřízení]] nahradil [[Historie krajů v Česku|krajským zřízením]]. Nazýval se podle královského krajského města [[Rakovník]], které bylo jeho správním centrem od nepaměti.
== Pojmenování ==
Rakovnický kraj se nazývá podle královského krajského města [[Rakovník]], které bylo jeho správním centrem od nepaměti.
== Historie ==
[[Písmo|Písemně]] je [[Rakovník]] poprvé připomínán v roce [[1252]] jako sídlo [[soud]]u.
Za vlády Jiřího z Poděbrad v roce 1458 byl Rakovnický kraj rozdělen na podíl Rakovnický a [[Podbrdský kraj|Podbrdský]].<ref>http://www.brdy.info/kapitoly/brdy.php</ref><ref>http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c</ref> Patřil mezi nejmenší české kraje a měl velice neurčitou hranici. Na severu ji tvořilo Žbánsko, na západě kolísala mezi Senomaty a Jesenicí, na jihu byla vytyčena řekami Střelou a Mží až po Skryje, kde přesáhla na druhý břeh a táhla se jižním okrajem křivoklátského lesa přes Broumy k Hudlicům. Zde opět kopírovala hranici křivoklátských lesů přes Chyňavu, Běleč, Bratronice, Bezděkov, Lány, Nové Strašecí a Třtici zpět ke Žbánu. V roce 1651 tak na východní část tvořilo čísařské křivoklátské panství a na západě část panství plaského kláštera.<ref>{{Citace monografie
| strany = 4
| isbn =
}}</ref>
Reformou v roce 1714 naopak byly [[Slánský kraj|Slánský]] a Rakovnický kraj sloučeny do nového Rakovnického kraje, který měl seale sídlemsídlo v městě [[Slaný]].
[[Rakovník]] měl statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu [[Křivoklát]]u. I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil [[Rakovník]] v roce 1588 na [[královské město]].
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Rakovnickém kraji 1452114 521 křesťanů a 220 židů . Dohromady(dohromady 1474114 741 obyvatel nad 10 let ). ▼I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil [[Rakovník]] v roce [[1588]] na [[královské město]].
▲Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Rakovnickém kraji 14521 křesťanů a 220 židů. Dohromady 14741 obyvatel nad 10 let.
Kraj vydržel až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou).
== Významní hejtmané ==
* okolo roku 1451 pravěpodobněpravděpodobně [[Jan z Vřesovic]]<ref name="boukal-ppz">{{Citace periodika
| příjmení = Boukal
| jméno = Jan
* 1661–1671 Albrecht Jindřich Krakovský z Kolovrat a na Libyni <ref>http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0053-0106.htm</ref><ref>SOkA Plzeň-sever, AM Kralovice</ref>
* 1671 – ? Vojtěch Ignác Týřovský z Einsidle († 1695)<ref>http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0053-0106.htm</ref>
* okolo r.roku 1690 Petr z Držkovic<ref>http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0053-0106.htm</ref>
* 1696–1733 Jan Jiří Loubský z Loub<ref>http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0053-0106.htm</ref>
* 1734 – ? Jan Jos. z Klebersberka <ref>http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0053-0106.htm</ref>
== Sídla v kraji r.roku 1654 ==
Místa v Krajikraji Rakovnickémrakovnickém z r.roku 1654, označená v [[berní rula|berní rule]] tohoto kraje jako města a městečka.
=== Města ===
{| class="wikitable"
|-
! Jménojméno Městaměsta !! stav !!obyvatel<br r./>roku 1702*<ref> Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [https://books.google.cz/books?id=Ce7rAAAAMAAJ&q=kutn%C3%A1+hora+2700&dq=kutn%C3%A1+hora+2700&hl=cs&sa=X&ved=0CBsQ6AEwAGoVChMI0ce186fxyAIVx8AUCh3pzwFQ] </ref>!!počet budov<br r./>roku 1830!! obyvatelstvo přítomné<br r./>roku 1830!! obyvatelstvo domácí<br r./>roku 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|[[Rakovník]] || Královskékrálovské Krajskékrajské město || 755 || 279 || 2254 || 2235
|-
|[[Kralovice]] || poddanské, duchovní město, panství Plasskéhoplaského kláštera Kláštera|| 489 || 265 || 1511 || 1514
|-
|[[Nové Strašecí]] || poddanské, komorní město, panství Křivoklát || 304 || 238 || 1395 || 1444
|}
(*r.Roku 1702 jsou uvedeni jen obyvatelé nad 10 let)
=== Městečka ===
{| class="wikitable"
|-
! Jménojméno Městečkaměstečka !! stav !!obyvatel<br r./>roku 1702*<ref> Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [https://books.google.cz/books?id=Ce7rAAAAMAAJ&q=kutn%C3%A1+hora+2700&dq=kutn%C3%A1+hora+2700&hl=cs&sa=X&ved=0CBsQ6AEwAGoVChMI0ce186fxyAIVx8AUCh3pzwFQ] </ref>!!počet budov<br r./>roku 1830!! obyvatelstvo přítomné<br r./>roku 1830!! obyvatelstvo domácí<br r./>roku 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|[[Čistá (okres Rakovník)|Čistá]] || poddanské, duchovní městečko, panství Čistá || 646 || 207 || 1135 || 1152
|-
|[[Kožlany]] || poddanské, panské městečko, panství Chříč||rok 1651=126 obyv. || 210 || 1307 || 1296
|-
|[[Kozojedy (okres Rakovník)|Kozojedy]] || poddanské, rytířské městečko, panství Krašov|| rok 1651=256 obyv. || || ||
|-
|[[Senomaty]] || poddanské městečko, vlastnictví kralovskéhokrálovského města Rakovníka || 92 || 122 || 773 || 788
|}
(*r.Roku 1702 jsou uvedeni jen obyvatelé nad 10 let)
== Reference ==
<references />
[[Kategorie:Rakovník]]
| 