[[Soubor:Balbin deska.jpg|thumb|Pamětní deska připomínající Bohuslava Balbína na bazilice sv. Václava ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]]]]
DoJeho dějinhlavním vešeldílem Bohuslavjsou BalbínRozmanitosti jakoz [[spisovatel]]historie akrálovství [[historik]]českého. Byl velkým, mnohdy nekritickým, obdivovatelem [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]], který měl na jeho psaní velký vliv.{{Doplňte zdroj}} Balbín přejal i mnohé z Hájkových historických omylů.{{Doplňte zdroj}} Celé Balbínovo dílo je napsáno ve jménu slávy českého národa.{{Doplňte zdroj}} Balbínův první historický spis ''Diva Vartensis seu Origines et Miracula magnae Dei hominumque Matris Marie, quae a tot retro saeculis Wartae in limitibus Silesiae comitatusque Glacensis … colitur'' vyšel roku [[1665]] a pojednává o ''[[Maria (matka Ježíšova)|mariánském]] poutnickém místě ve [[Varta (město)|Vartě]] na hranicích slezsko-kladských''. Objemné dílo (304 str.) se skládalo ze dvou knih. První kniha měla spíše historický charakter, pojednávala o dějinách Varty, o tamním chrámu a soše mariánské. Druhá kniha pojednává o zázracích, spojených s tímto místem. Spis se stal velmi oblíbeným,{{Doplňte zdroj}} brzy se dočkal i německého překladu.{{Doplňte zdroj}} Později Balbín napsal podobná díla o poutnickém místě v [[Tuřany (část Brna)|Tuřanech]] u Brna a o soše Panny Marie [[Svatá Hora|Svatohorské]] u Příbrami.{{Doplňte zdroj}}
Po skončení učitelské praxe byl Balbín pověřen vypracováním dějin jezuitského řádu v českých zemích. Začal, ale dílo nedokončil. Nedopsal ani historii [[jičín]]ské jezuitské koleje, kterou opustil po sepsání jejích počátků v letech [[1622]]–[[1636|36]].{{Doplňte zdroj}} Zajímavé je, že ve ''zlomku o dějinách [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]] v Čechách'', který Balbín napsal, předvídá pro jezuity nepříznivou dobu, ''kdy bude řád haněn a jeho zásluhy mu budou upírány''.{{Doplňte zdroj}} Roku [[1680]] se Balbín k historii jezuitů vrátil. Napsal tehdy spis o dějinách jezuitské pražské koleje svatováclavské v letech [[1555]]–[[1610]]. O tomto díle se dlouho myslelo, že pochází z doby předbělohorské, až roku [[1913]] bylo dokázáno Balbínovo autorství.{{Doplňte zdroj}}
