Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Je na něm vyobrazen motiv ukřižované postavy -– tento motiv bývá interpretován buďto jako postava [[Ježíš Kristus|Krista]] přibitá ke kříži, zatímco někteří historikové (např. [[Petr Sommer]]<ref name=":0" /> či [[Anežka Merhautová]]<ref name=":1">Anežka Merhautová: ''Vznik a význam svatováclavské přilby''. Článek v knize kolektivu autorů: ''Přemyslovský stát kolem roku 1000.'' Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2000, s. 85-92.</ref><ref name=":2" />) postavu ukřižovaného interpretují jako motiv severského pohanství (přivázaný [[Ódin]]) či jako motiv vzniklý syntézou severského pohanství s křesťanstvím.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /> Postava ukřižovaného je dle této interpretace připoutána provazy, což je motiv známý spolehlivě pouze ze [[Skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad hlavou ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikinských]] opaskových nákončí -– byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský -– hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských přileb 8.&nbsp;století, jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. Kristus zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev. Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně Ježíš Kristus, ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Ódin]]&nbsp;– připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této interpretaci ukřižované postavy se přiklání například [[Petr Sommer]] nebo PhDr. [[Anežka Merhautová]]&nbsp;– ta po své analýze helmy (jejíž výsledky publikovala roku 1992<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení = Merhautová|jméno = Anežka|titul = Der St. Wenzelshelm|periodikum = Umění 40|datum = |ročník = 1992|číslo = 3|strany = 169-179|url = }}</ref>) určila vznik helmy do 10.&nbsp;století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením [[Ódin]]a, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref><ref name=":1" /><ref name=":2" />

Součástí [[Svatovítský poklad|svatovítského pokladu]] je také tzv. "„[[zbroj]] svatého Václava"Václava“. Unikátní [[zbroj]] se skládá ze dvou kusů&nbsp;– [[zbroj]]e samotné a pláštíku zajišťujícího ochranu krku a zesilujícího ochranu ramen bojovníka. Celý komplet pochází zřejmě již z počátku 10.&nbsp;století. Starší prameny uvádí, že jde pravděpodobně o orientální import.