Ferdinand II. Štýrský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 89.176.33.79 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Unpocoloco značka: rychlé vrácení zpět |
značky: vulgarity editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 65:
Po potlačení povstání začal uplatňovat tvrdou rekatolizační politiku a upevňovat centrální moc a začlenění českých zemí do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Postupně, zejména v době válečného příměří mezi roky 1622 a 1623, vydal několik nařízení, která vedla k upevnění panovnické moci. Tato dílčí opatření nakonec byla zahrnuta do jednotného právního dokumentu. V roce 1627 vydal tzv. [[Obnovené zřízení zemské]] pro [[Čechy]], což byla [[ústava]], která mimo jiné prohlásila [[České království]] za dědičné v Habsburské linii, zaváděla [[absolutismus]] namísto dosavadního [[Stavovství|stavovského]] zřízení ([[zemský sněm|zemské sněmy]] ztratily právo volby českého krále), zrovnoprávnila [[Němčina|němčinu]] s [[Čeština|češtinou]] v [[úřední jazyk|úředním]] styku (od roku 1615 byla jednacím jazykem zemského sněmu pouze čeština) a zavedla jako jediné povolené [[Katolictví|katolické náboženství]]. O rok později vydal stejný zákoník i pro [[Morava|Moravu]]. Ustanovení Obnoveného zřízení zemského se udržela v platnosti až do roku 1848.
kokot
V této době v důsledku tvrdé protireformační politiky musela zemi opustit velká část české inteligence, která odmítla přestoupit na katolickou víru (např. [[Jan Amos Komenský]], [[Pavel Stránský ze Záp|Pavel Stránský]], [[Pavel Skála ze Zhoře]] aj.). To v praxi znamenalo postupný kulturní a jazykový úpadek českého národa. Zástupci stavů měli na výběr, zda přestoupí na katolickou víru, nebo emigrují. Poddaný lid však byl ke katolictví nucen přestoupit povinně.▼
▲
=== Uherský král ===
| |||