Sedlecký klášter: Porovnání verzí

|poznámky = Dále jen ''Fundace 12. století''}}</ref> v dnešní [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]]. Po vypálení husity se dochoval konventní [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele]]. V areálu někdejšího kláštera v současnosti sídlí cigaretová továrna provozovaná společností [[Altria Group|Philip Morris ČR a. s.]]<ref>''Fundace 12. století'', str. 109</ref>

[[Soubor:Klášter cisterciácký, s omezením bez budovy jídelny (Sedlec) (3).jpg|náhled|Západní průčelí konventního kostela]][[Soubor:Klášter cisterciácký, s omezením bez budovy jídelny (Sedlec).jpg|náhled|Konventní kostel od severozápadu]]

== Historie ==

=== 1142-1420 ===

Prvotní konvent nového řádu do Čech přišel roku 1142 přičiněním opata Gerlacha z bavorského [[klášter Valdsasy|kláštera Valdsasy]], založeného rovněž nedlouho předtím roku 1133, a pouhých 44 let po vzniku cisterciáckého řádu. Nové založení bylo napojeno na [[klášter Morimond|morimondskou]] větev řádu a celá filiace zněla: Citeaux-Morimond-Kamp-Volkenrode-Valdsasy-Sedlec.<ref>''Fundace 12. století'', str. 103</ref> Řeholníci získali od fundátora, velmože Miroslava, zřejmě většinu jeho majetku<ref>''Fundace 12. století'', str. 104</ref> na jeho tehdejším území okolo Malína. Jako první je doložen opat Gotpold. Klášter zpočátku nenabyl velkého významu, až do doby posledních Přemyslovců se s ním v písemnostech často nesetkáváme a o jeho působení se mnoho neví. Ovládal velký pozemkový majetek mezi Kolínem a Čáslaví a během prvního století svého působení tato původně pustá území kolonizoval. V letech [[1265]] - [[1267]] Sedlec založil první ze svých čtyř dceřiných klášterů, a to ženský konvent v [[Pohled]]u u Havlíčkova Brodu (druhým byla Zbraslav 1292, třetí Staré Brno 1320 a čtvrtá Skalice 1247).

 

Roku [[1282]] byl opatem zvolen [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]], mimořádný podnikatel a diplomat, během jehož úřadu značně stoupl význam kláštera. Heidenreich se také podílel na založení první sedlecké filiace a [[fundace]] krále Václava II. na [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Klášter měl z&nbsp;dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z&nbsp;domů, lázní a mlýnů v&nbsp;Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z&nbsp;rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o&nbsp;nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s&nbsp;nově zvoleným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o&nbsp;dosazení jeho syna na český královský trůn, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů, vyprovokovaný Konrádem z Aufenštejna, maršálkem [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108–109</ref> Ani finanční pomoc [[Karel IV.|Karla IV.]] a poté i jeho syna [[Václav IV.|Václava IV.]] nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.<ref name="rfr1">''Fundace 12. století'', str. 112–113</ref> Navzdory tomu byl roku [[1357]] založen filiální klášter ve [[Klášterní Skalice|Skalici]] a osazen 12 mnichy v&nbsp;čele s&nbsp;novým opatem.<ref>''Fundace 12. století'', str. 120</ref>

Roku [[1412]] došlo ke srážce kutnohorských horníků s poddanými kláštera, která skončila vypálením klášterního městečka Malín a vyvražděním jeho obyvatel. Konflikt měl sociální i národnostní podtext, čeští havíři bojovali proti bohatým německým řeholníkům.

=== 1421-1453 ===