Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 70 bajtů ,  před 7 měsíci
bez shrnutí editace
| jazyk = česky
}}</ref>
Obdobnými domněnkami patřící do kategorie hádanek se snažila vysvětlit tinktury šachování celá řada badatelů, přičemž velkou roli hrála více fantazie, než skutečné vědecké bádání.
 
=== Původ šachování moravské orlice ===
S ohledem na státoprávní vývoj se snažil odvodit šachování orlice od tinktur obsažených v pozdějším znaku Čech Rostislav Nový v syntéze "K počátkům feudální monarchie v Čechách (K počátkům českého znaku) II" z r. 1978. Pokud se přebíraly symboly jako nárok na dědictví území, tak potom jako celé figury i s tinkturami, popř. se změněnými tinkturami, nikoliv pouhé tinktury. Stejně nereálné bylo "vysvětlení", s kterým přišel prof. Jindřich Šebánek z FF MU v Brně v referátu k Vojtíškově práci K otázce erbu českého krále v časopisu Matice moravské, že "orlice moravská je barevnou obměnou orlice plamenné". To už byla pravděpodobnější hypotéza numismatika a částečného heraldika Kristiána Turnwalda v článku O moravské orlici", z r. 1947, že může mít souvislost s rodným znakem papeže [[Inocenc III.|Inocence III.]] (1161 - 1216). Rod Conti-Segni používal zlato-černě šachovanou orlici na červeném štítu. Turnwald se domníval, že papež mohl markraběti Vladislavu I. Jindřichovi udělit v tinkturách odlišený znak. Tuto teorii vyvrátil František Zvolský doložením rozdílností znaku [[Vladislav Jindřich|Vladislava I. Jindřicha]], který měl na štítu lva. Tento moravský heraldik v článku Šachování moravské orlice z r. 1959 došel k závěru, že šachování nemá jiný význam, než odlišit moravskou orlici od jiných orlic, které měl právo používat král [[Václav II.]] (orlice krakovských knížat). Trochu blíže pravdě je vysvětlení [[Tomáš Pešina z Čechorodu|Tomáše Pešiny z Čechorodu]], který ve svém díle Prodromus Moravographiae z r. 1663 odvodil šachování moravské orlice od chorvatského znaku. Ten však neudělal nic jiného, než že přebral vysvětlení o 70. let dříve napsaného mýtu o příchodu Moravanů z Charvátské země, který v díle Zrcadle slavného Markrabství moravského napsal genealog a heraldik [[Bartoloměj Paprocký z Hlahol a Paprocké Vůle]]. V něm vyslovil závěr, že „Na erb orla, který náleží slavnému Markrabství moravskému má býti orel bílý na červené šachovnici na štítu modrém na znamení toho, že předkové těchto krajin vyšli z Charvátské země a erb svuoj otcovský s nabytým erbem orlem v jedno složili.“ ŠachováníPodle právního historika JUDr. Jiřího Bílého, který kromě Rostislava Nového se jako jediný zabýval právními aspekty používání moravské orlice,alejejí úplně jiný původ. Stříbrná orlice a červeno-stříbrný štít byly podle právního historika JUDr. Jiřího Bíléhoněj spojeny králem Přemyslem II. Otakarem jako součást sponheimsko-andechsovského dědictví. Bratranec krále Přemysla II. Otakara [[Oldřich III. Korutanský]] ze Sponheimu, který vládl na Břeclavsku, byl spřízněn s [[Přemyslovci]] jako syn sestry [[Václav I.|Václava I. Jednookého]] [[Judita Přemyslovna (1230)|Jitky (Judity) Přemyslovny]]. Jeho otec [[Bernard II. Korutanský]] si totiž vzal onu Jitku jako dceru českého krále [[Přemysl I. Otakar|Přemysla I. Otakara]]. V prosinci 1268 uzavřel v [[Poděbrady|Poděbradech]] bezdětný Oldřich III. Korutanský smlouvu s králem [[Přemysl II. Otakar|Přemyslem II. Otakarem]] a odkázal mu všechny své země, přičemž pominul svého mladšího bratra [[Filip Sponheimský|Filipa Sponheimského]] († 1279), arcibiskupa solnohradského a patriarchu [[Aquileia|akvilejského]]. Po smrti Oldřicha III. Korutanského 27. 10. 1269 se král Přemysl II. Otakar stal pánem [[Korutany|Korutan]] a [[Kraňsko|Kraňska]] a dostal se do kontaktu s aquilejským patriarchátem a byl jmenován kapitánem. Členové starkenburské větve dynastie Sponheimů používali stříbrno-červeně šachovaný štít. Korutanští [[Sponheimové]] i Oldřich III. Korutanský po svých předcích zdědili tento šachovaný štít. Král Přemysl II. Otakar považoval šachování za jedno ze zděděných znamení. Proto ho spojil s markraběcí stříbrnou orlicí na modrém štítu.
Šachování moravské orlice může mít určitou spojitost i s chorvatským znakem, ale poněkud jinak, než nám složení orlice a šachovnice poeticky zdůvodnil Paprocký. Spojitost jese jeví jako dalekoznačně prozaičtější. Šachovaný štít jako svůj nárok na sponheimské dědictví užívali i Andechsové a s nimi se šachovnice dostala do uherské heraldiky. První ženou uherského krále [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje II.]] se stala před r. 1199 [[Gertruda Meranská|Gertruda]], dcera meranského vévody [[Bertold IV. z Andechsu|Bertolda IV]]. Pomohla svému bratrovi [[Bertold V. z Andechsu|Bertoldovi]], ten se stal chorvatsko-dalmatským bánem a sedmihradským vévodou. Z tohoto manželství vzešlo nejméně 5 dětí, jeho syn [[Béla IV.]] a syn jeho bratra [[Emerich Uherský|Emericha]] [[Ladislav III. Uherský]] nastoupili jako králové, dcera sv. [[Alžběta Durynská]] se stala světicí v Německu, a syn [[Koloman Haličský]] (1208 - 1241) byl prosazen na chorvatský vévodský stolec i haličský trůn. Po jeho smrti bylo Chorvatsko s Uhrami spojeno personální unií. V období jeho vlády a jeho strýce můžeme hledat původ chorvatského znaku. Šachovaný štít prezentoval Kolomanovy nároky po matce na dědictví andechsovsko-sponheimské (Meran, Istrii, Kraňsko, případně Korutany).
 
Šachovaný červeno-stříbrný štít není ojedinělý, jak by se mohlo zdát, kromě Chorvatska jej užívalo např. [[Lehnické knížectví]] a [[Hlohovské knížectví]] v [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]]. Slezský kníže a pán [[Vratislavské knížectví|Vratislavska]] [[Jindřich I. Bradatý]] měl za manželku [[Hedvika Slezská|Hedviku]] z Andechsu, dceru Meranského vévody [[Bertold IV. z Andechsu|Bertolda IV.]] z větve rodu Dessen-Andechs. Jejich potomci založili větve dolnoslezských [[Piastovci|Piastovců]]. Hedvika je dodnes uctívána jako světice a patronka [[Slezsko|Slezska]], založila spolu s českou kněžnou [[Anna Přemyslovna|Annou Přemyslovnou]] benediktinský klášter na Lehnickém poli. Svatá krev v žilách jejích potomků byla připomenuta přibráním stříbrno-červeného šachového pole vedle piastovské orlice s původním znamením stoupajícího měsíce s křížem nebo v klenotu šachované desky či šachovaného měsíce, který se objevuje výhradně ve znacích potomků Hedviky ve větvi dolnslezských knížat.
Anonymní uživatel