Wikipedie

Koncentrační tábor Mauthausen: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Ioannes Pragensis přesunul stránku Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen na Koncentrační tábor Mauthausen s výměnou přesměrování: finální jméno, častěji se cituje takto
pol z wd, Karl-Josef Gross, ceština/dč? ta sk je tam dost cítit
Řádek 1:
{{Infobox - budova}}
| obrázek = Bundesarchiv Bild 192-269, KZ Mauthausen, Häftlinge im Steinbruch.jpg
| popisek = Schody smrti, po nichž vězni vynášeli padesátikilové žulové kvádry ke stavbě tzv. „České zdi.“ Řada z nich zemřela vyčerpáním
}}
'''Koncentrační tábor Mauthausen''' ({{Vjazyce|de}}: ''Konzentrationslager Mauthausen'', před rokem 1940 známý jako '''Mauthausen-Gusen''') byla velká skupina [[nacismus|nacistických]] [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]], které byly vybudované v okolí vesnic [[Mauthausen]] a [[Sankt Georgen an der Gusen|Gusen]] v [[Horní Rakousy|Horních Rakousích]], asi 20 kilometrů východně od [[Linec|Lince]].
[[Soubor:KZ Mauthausen.jpg|náhled|upright=1.4|Tanky 11. americké obrněné divize vstupují do Mauthausenu, 6. května 1945]]
Řádek 13 ⟶ 10:
=== KL Mauthausen ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 192-179, KZ Mauthausen, Apellplatz.jpg|náhled|Apelplac v Mauthausenu]]
Dne [[8. srpen|8.&nbsp;srpna]] [[1938]] byli do Mauthausenu u&nbsp;Lince posláni vězni z&nbsp;[[koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora Dachau]], aby začali s&nbsp;budováním nového tábora. Místo nebylo vybranévybráno jen kvůli jeho blízkosti k&nbsp;Linci, coby dopravnímu uzlu, ale i&nbsp;proto, že tato oblast byla jen řídce obydlená.<ref name="Dobosiewicz"/> I&nbsp;když byl tábor od začátku ovládanýovládán německým státem, založila jej soukromá společnost jako hospodářský podnik. Vlastníkem kamenolomu Wiener-Graben, který nebyl jen v Mauthausenu, ale i&nbsp;v&nbsp;jeho okolí, byla firma [[DEST]] (zkratka pro ''Deutsche Erd- und Steinwerke GmbH''). Společnost vedená [[Oswald Pohl|Oswaldem Pohlem]], který byl taktéž vysoce postaveným funkcionářem [[Schutzstaffel|SS]], koupila kamenolom od města [[Vídeň|Vídně]] a začala s&nbsp;výstavbou Mauthausenského tábora. O&nbsp;rok později nařídila výstavbu prvního tábora v&nbsp;Gusenu. Dříve se vytěžená [[žula]] z&nbsp;kamenolomu používala na dláždění vídeňských ulic, ale nacističtí představitelé předpokládali využití velkého množství této horniny při kompletní rekonstrukci hlavních německých měst, v&nbsp;souladu s&nbsp;plány [[Albert Speer|Alberta Speera]] a jiných architektů [[nacistická architektura|nacistické architektury]].<ref name="Speer">{{citace monografie | příjmení = Speer |jméno = Albert | odkaz na autora =Albert Speer | titul =Inside The Third Reich | rok=1970 | vydavatel=The Macmillan Company | místo=New York | isbn =0-88365-924-7|jazyk=anglicky}}</ref>
 
Finanční prostředky na vybudování Mauthausenského tábora pocházely z&nbsp;různých zdrojů, včetně komerčních úvěrů od [[Dresdner Bank]], v&nbsp;[[Praha|Praze]] sídlící [[Böhmische Escompte-Bank]], tzv.&nbsp;[[Reinhardtův fond|Reinhardtova fondu]] (tj.&nbsp;z&nbsp;peněz, které byly ukradeny vězňům z&nbsp;koncentračních táborů) a od [[Německý červený kříž|Německého červeného kříže]].<ref name="Dobosiewicz"/><ref group="pozn">Oswald Pohl nebyl jen vysoce postaveným členem SS, vlastníkem DEST a několika dalších firem, vedoucím administrativy a pokladníkem různých nacistických organizací, ale i&nbsp;generálním ředitelem Německého červeného kříže. V&nbsp;roce 1938 převedl 8&nbsp;000&nbsp;000 říšských marek z&nbsp;členských příspěvků na jeden z&nbsp;účtů SS (SS-Spargemeinschaft e.V.), který je následně o&nbsp;rok později daroval DESTu.</ref>
Řádek 23 ⟶ 20:
Koncem roku 1939 byl už mauthausenský tábor s&nbsp;kamenolomem Wiener-Graben přeplněn vězni. Jejich počet se vyšplhal z&nbsp;1080 koncem roku 1938 na více než 3000 o&nbsp;rok později. Přibližně tehdy začala v&nbsp;asi 4,5&nbsp;kilometru vzdáleném Gusenu výstavba nového tábora. Stavba tohoto tábora (nejprve pojmenovaný Gusen&nbsp;I) a jeho kastenhofenského kamenolomu byla dokončena v&nbsp;květnu 1940. První vězně umístili 17.&nbsp;dubna 1940 v&nbsp;prvních dvou barácích (č.&nbsp;7 a 8), zatímco první transport vězňů, hlavně z&nbsp;táborů v&nbsp;[[koncentrační tábor Dachau|Dachau]] a [[koncentrační tábor Sachsenhausen|Sachsenhausenu]] dorazil 25.&nbsp;května téhož roku.<ref name="Dobosiewicz"/>
 
Podobně jako blízký Mauthausen, i&nbsp;Gusen využíval svých vězňů na otrockou práci v&nbsp;žulovýchlomech kamenolomechna žulu. Kromě toho je též pronajímal různým místním podnikatelům. V&nbsp;říjnu 1941 se několik baráků oddělilo od gusenského tábora ostnatým drátem a přeměnilo se na samostatný zajatecký tábor (německy: ''Kriegsgefangenenarbeitslager''). V&nbsp;tomto táboře byl uvězněn velký počet válečných zajatců, většinou [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských]] důstojníků. V&nbsp;průběhu roku 1942 dosáhla výrobní kapacita obou táborů svého vrcholu. Gusen se rozšířil o&nbsp;centrální sklad SS, kde se třídilo a dále do Německa odesílalo různé zboží zcizené z&nbsp;okupovaných území.<ref name="Dobosiewicz2">''Mauthausen/Gusen; obóz zagłady'' s.&nbsp;26</ref> Místní kamenolomy a podniky neustále potřebovaly novou pracovní sílu kvůli čím dál vyšším odvodům Němců do [[Wehrmacht]]u.
 
V&nbsp;březnu 1944 byl bývalý sklad SS přestavěn na nový pobočný tábor, který dostal název Gusen&nbsp;II. Až do konce války sloužil jako improvizovaný koncentrační tábor. V&nbsp;táboře bylo asi 12&nbsp;000 až 17&nbsp;000 vězňů, kteří neměli ani nejzákladnější zařízení.<ref name="Dobosiewicz_W_obronie"/> V&nbsp;prosinci 1944 byl otevřen další pobočný tábor v&nbsp;blízkém [[Lungitz]]u. Zde se přeměnila část průmyslové infrastruktury na třetí pobočný tábor Gusen&nbsp;III.<ref name="Dobosiewicz_W_obronie"/> Nárůst počtu poboček se nedokázal vyrovnat nárůstu počtu vězňů, což způsobilo přeplněnost baráků ve všech pobočných táborech Mauthausen-Gusenu. Od konce roku 1940 do roku 1944 stoupl počet vězňů, kteří připadali na jednu postel ze 2&nbsp;na 4.<ref name="Dobosiewicz_W_obronie"/>
Řádek 159 ⟶ 156:
* lékařské experimenty
** [[Aribert Heim]], přezdívaný vězni „doktor smrt,“ strávil v&nbsp;táboře 7&nbsp;týdnů, během nichž prováděl své experimenty<ref name="Guardian">{{citace elektronické monografie | příjemní = Fuchs |jméno = Dale | titul = Nazi war criminal escapes Costa Brava police search | vydavatel = [[The Guardian]] | datum = 2005-10-17 | url = http://www.guardian.co.uk/secondworldwar/story/0,14058,1593885,00.html | datum přístupu= 2006-4-10|jazyk=anglicky}}</ref>
** jiný tzv. „vědec,“ který vykonával experimenty na vězních byl [[Karl-Josef Gross]], který při testování své experimentální vakcíny záměrně nakazil stovky vězňů [[cholera|cholerou]] a [[tyfus|tyfem]]. Následkem těchto experimentů bylo mezi 5.&nbsp;únorem&nbsp;1942 a polovinou dubna 1944 usmrceno více než 1500&nbsp;vězňů.<ref name="Holocaust_Museum">{{citace elektronické monografie | titul=Mauthausen | vydavatel=United States Holocaust Memorial Museum | url=http://www.ushmm.org/wlc/en/ | datum přístupu=2006-4-10|jazyk=anglicky}}</ref>
* oběšení
* vyhladovění (například v bunkrech)<ref name="Maida">{{citace elektronické monografie | příjmení=Maida | jméno=Bruno | titul=The gas chamber of Mauthausen - History and testimonies of the Italian deportees; A Brief history of the camp | vydavatel=Fondazione Memoria della Deportazione | url=http://www.deportati.it/english_mauthausen_maida.html | datum přístupu=2009-07-20 | jazyk=anglicky | url archivu=https://web.archive.org/web/20060605111726/http://www.deportati.it/english_mauthausen_maida.html | datum archivace=2006-06-05 | nedostupné=ano }}</ref>
Řádek 237 ⟶ 234:
|-
|}
Přesné počty mrtvých v&nbsp;komplexu Mauthausen-Gusen není možné přesněmožno určit, neboť většina táborových záznamů a důkazů byla zničena Němci, a nově příchozím vězňům bylo často přiřazeno číslo již zabitého vězně.<ref name="Abzug"/> Situace je ještě složitější, protože některé vězně z&nbsp;Gusenu zabili v&nbsp;Mauthausenu a alespoň 3423 z&nbsp;nich poslali do Hartheimského zámku vzdáleného 40,7&nbsp;kilometrů. Rovněž bez zmínky přesných počtů dalších několik tisíc zabili v&nbsp;mobilních plynových komorách.<ref name="Dobosiewicz-Zamordowani">''Mauthausen/Gusen; obóz zagłady.'' s.&nbsp;418–426</ref> SS se před odchodem z&nbsp;tábora 4.&nbsp;května&nbsp;1945 pokusila zničit důkazy připouštějící identifikaci asi 40&nbsp;000&nbsp;obětí. Během prvních dní osvobodili polští vězni, členové vězeňské organizace odporu, hlavní táborový úřad; navzdory přání ostatních vězňů, kteří jej chtěli spálit.<ref name="Dobosiewicz-Samoobrona">{{citace monografie | příjmení=Dobosiewicz |jméno =Stanisław | titul =Mauthausen/Gusen; Samoobrona i konspiracja | rok=1980 | strany=486 | vydavatel=Wydawnictwa MON | místo=Varšava | isbn =8311064970|jazyk=polsky}} [Dále jen: ''Mauthausen/Gusen; Samoobrona i konspiracja.'']</ref>
 
Po válce převezl jeden ze zachráněných Poláků dokumenty hlavního táborového úřadu do Polska, kde je později předal muzeu Auschwitz-Birkenau v&nbsp;[[Osvětim]]i.<ref name="PAP">{{citace elektronické monografie | url=http://wiadomosci.wp.pl/kat,1342,wid,8253609,wiadomosc.html?ticaid=11682 | titul=Pracownicy muzeum Auschwitz zeskanowali już kartotekę Mauthausen (Pracovníci Auschwitzkého múzea zoskenovali Mauthausenskú kartotéku) | vydavatel=Poľská tlačová agentúra | datum=2006-4-3 | datum přístupu=2006-4-11|jazyk=polsky}}</ref><ref name="Muzeum">{{citace elektronické monografie | příjmení=Cyra | jméno=Adam | titul=Mauthausen Concentration Camp Records in the Auschwitz Museum Archives | vydavatel=Historical Research Section, Auschwitz-Birkenau Museum | datum=2004 | url=http://www.auschwitz-muzeum.oswiecim.pl/new/index.php?tryb=news_big&language=EN&id=664 | datum přístupu=2006-4-11 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060930071713/http://www.auschwitz-muzeum.oswiecim.pl/new/index.php?tryb=news_big&language=EN&id=664 | datum archivace=2006-09-30 | nedostupné=ano }}</ref> Části záznamů o&nbsp;úmrtí tábora Gusen&nbsp;I zajistili polští vězni, kteří je po válce převezli do [[Austrálie]]. V&nbsp;roce 1969 pak tyto záznamy odevzdali stopovacímu oddělení [[Mezinárodní červený kříž|Mezinárodního červeného kříže]].<ref name="Dobosiewicz-Zamordowani"/>
Řádek 292 ⟶ 289:
 
=== Reference ===
{{překlad| jazyk = en| článek = Mauthausen-Gusen concentration camp| revize = 146175914| jazyk2 = sk| článek2 = Koncentračný tábor Mauthausen-Gusen| revize2 = 2319879}}<references />
{{překlad
| jazyk = en
| článek = Mauthausen-Gusen concentration camp
| revize = 146175914
| jazyk2 = sk
| článek2 = Koncentračný tábor Mauthausen-Gusen
| revize2 = 2319879
}}
<references />
 
=== Literatura ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Mauthausen“