Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 6 bajtů ,  před 8 měsíci
Šachování moravské orlice může mít určitou spojitost s chorvatským znakem, ale poněkud jinak, než nám složení orlice a šachovnice poeticky zdůvodnil Paprocký. Spojitost je daleko prozaičtější. Šachovaný štít jako svůj nárok na sponheimské dědictví užívali i Andechsové a s nimi se šachovnice dostala do uherské heraldiky. První ženou uherského krále [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje II.]] se stala před r. 1199 [[Gertruda Meranská|Gertruda]], dcera meranského vévody [[Bertold IV. z Andechsu|Bertolda IV]]. Pomohla svému bratrovi [[Bertold V. z Andechsu|Bertoldovi]], ten se stal chorvatsko-dalmatským bánem a sedmihradským vévodou. Z tohoto manželství vzešlo nejméně 5 dětí, jeho syn [[Béla IV.]] a syn jeho bratra [[Emerich Uherský|Emericha]] [[Ladislav III. Uherský]] nastoupili jako králové, dcera sv. [[Alžběta Durynská]] se stala světicí v Německu, a syn [[Koloman Haličský]] (1208 - 1241) byl prosazen na chorvatský vévodský stolec i haličský trůn. Po jeho smrti bylo Chorvatsko s Uhrami spojeno personální unií. V období jeho vlády a jeho strýce můžeme hledat původ chorvatského znaku. Šachovaný štít prezentoval Kolomanovy nároky po matce na dědictví andechsovsko-sponheimské (Meran, Istrii, Kraňsko, případně Korutany).
 
Šachovaný červeno-stříbrný štít není ojedinělý, jak by se mohlo zdát, kromě Chorvatska jej užívalo např. [[Lehnické knížectví]] a [[Hlohovské knížectví]] v [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]]. Slezský kníže a pán [[Vratislavské knížectví|Vratislavska]] [[Jindřich I. Bradatý]] měl za manželku [[Hedvika Slezská|Hedviku]] z Andechsu, dceru Meranského vévody [[Bertold IV. z Andechsu|Bertolda IV.]] z větve rodu Dessen-Andechs. Jejich potomci založili větve dolnoslezských [[Piastovci|Piastovců]]. Hedvika je dodnes uctívána jako světice a patronka [[Slezsko|Slezska]], založila spolu s českou kněžnou [[Anna Přemyslovna|Annou Přemyslovnou]] benediktinský klášter na Lehnickém poli. Svatá krev v žilách jejích potomků byla připomenuta přibráním stříbrno-červeného šachového pole vedle vedle piastovské orlice s původním znamením stoupajícího měsíce s křížem nebo v klenotu šachované desky či šachovaného měsíce, který se objevuje výhradně ve znacích potomků Hedviky ve větvi dolnslezských knížat.
 
Co představovalo šachované pole? Pravidelné střídání barevných polí mělo v přírodních kulturách mystický význam. Setkáváme se s ním např. v krétské kultuře. U nás se šachovnice objevuje v nálezech keramiky lidu lengyelské [[Kultura s moravskou malovanou keramikou|kultury s moravskou malovanou keramikou]]. Šachování mělo často symbolicky představovat strukturu zdiva. Tuto strukturu kamenných kvádříků například napodobovalo šachované ostění z poloviny 12. stol. nalezené [[archeologický výzkum|archeologickým výzkumem]] v bývalém benediktinském [[Klášter Ostrov|klášteře sv. Jana Křtitele]] na [[Ostrov svatého Kiliána|Ostrově sv. Kiliána]] u [[Davle]]. Rovněž podle německých historiků je šachování vyjádřením struktury zdiva a proto považují tuto figuru za mluvící znamení, např. v případě znaku rodiny Stachenhausen. Hrabě Hoverden v roce 1870 předpokládal, že mluvící znamení je i případ znaku Sponheimů. Ve starohornoněmeckém jazyce je "ga-span" či "gi-span" výrazem pro zdivo. Spanheim znamená zděný dům.
Anonymní uživatel