Velká francouzská revoluce: Porovnání verzí

I když se Francie po pádu [[První Francouzská republika|první republiky]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovým]] [[státní převrat|státním převratem]] zmítala 75 let mezi republikou, [[císařství]]m a [[Restaurace (politika)|restaurací]] někdejšího [[Francouzské království|království]], revoluce přesto znamenala definitivní konec pro ''[[Ancien régime|starý režim]]''. V lidových představách zastiňuje i následující revoluce z let [[1830]] a [[1848]]. Obecně je vnímána jako hlavní přelomový bod evropských kontinentálních dějin, znamenala přechod od absolutismu k občanství a ustavení lidu jako hlavní politické síly. Kromě toho však také zrodila moderní politický [[teror]].

 

[[Soubor:Louis xvi.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Ludvík XVI.]]]]

Francie se již delší dobu potácela na pokraji [[státní bankrot|státního bankrotu]]. Hospodářská situace se výrazně zhoršila, od začátku 80. let 18. století začaly být uskutečňovány reformy pro povzbuzení výroby (zrušení vnitřního cla, některých poplatků zatěžujících výrobu). K hospodářským problémům se přidala i nepřízeň počasí, která byla zapříčiněna [[sopečná erupce|erupcí]] islandské sopky [[Laki]] v roce [[1783]]. Během sopečné erupce se dostalo do [[atmosféra|atmosféry]] velké množství sopečného popela a [[sopečné plyny|sopečných plynů]] vedoucí k poklesu teplot v Evropě po několik následujících let. Změna teploty a menší množství dopadajícího slunečního záření se projevila v neúrodě zemědělských plodin a následném strádání populace.<ref>Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), The Year Without a Summer? Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58–77</ref><ref name="francie">{{Citace elektronické monografie