Julius Grégr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
médium, linky značka: editace z Vizuálního editoru |
→Politikem mladočeské strany: Schauerův článek v ČASe |
||
Řádek 88:
Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k [[Český klub|Českému klubu]] (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili [[Národní strana (1848)|staročeši]], [[Národní strana svobodomyslná|mladočeši]], [[Strana konzervativního velkostatku|česká konzervativní šlechta]] a [[Moravská národní strana (1861)|moravští národní poslanci]]).<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=svb&datum=18791021&seite=2&zoom=33&query=%22Zehetmayer%22%2B%22Hohenwart%22&provider=P02&ref=anno-search Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.]</ref> Jeho nástup do Říšské rady byl v roce 1879 provázen velkou aktivitou, ale již od léta roku 1880 začal považovat českou politickou angažovanost ve Vídni za chybu. V lednu 1881 odešel do ''osobní pasivní rezistence'', vzdal se poslaneckého mandátu, rozešel se s Českým klubem a do jisté míry i s tehdejší mladočeskou stranou (která zprvu loajálně podporovala vládu). Nadále pak veřejně a politicky působil jako nezávislý a jeho ''Národní listy'' si udržovaly kritický postoj k vládě i postojům českých poslanců.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 366</ref>
Coby nadále nejvlivnější deník byly Národní listy objektem zájmu i pro nastupující politickou a intelektuální elitu. [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Masaryk]] například v 80. letech vyjednával s Grégrem o spolupráci jeho deníku se skupinou okolo časopisu ''[[Athenaeum (časopis)|Athenaeum]]''. Jenže, když naplno propukl roku 1886 [[spor o Rukopisy]], postavil se Grégr na stranu zastánců jejich pravosti. Následujícího roku pak zaútočil na stať [[Hubert Gordon Schauer|Huberta Gordona Schauera]] v prvním (prosincovém) čísle časopisu [[Čas (časopis)|''Čas'']], který se v ní kriticky zamýšlel nad samotným smyslem budování českého národa jako samostatné entity, a potažmo na [[Masaryk]]a a další lidi z jeho okruhu (Grégrův článek byl nazván ''Filosofové samovraždy'', coby odkaz na téma Masarykovy habilitační práce). Přihlásil se tak k národoveckému pojetí české politiky. Mezitím oživovala činnosti mladočeské strany, jež stupňovala svou kritiku vlády a přejímala nyní silněji radikální názory bratrů Grégrových. Pod vlivem Julia a Eduarda odmítla mladočeská strana nadále společné smířlivé pojetí českého politického života a zcela jasně se vymezila proti staročechům ([[drobečková aféra]], [[punktace]] atd.).<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 380, 382, 384-385, 387-388</ref>
Již [[zemské volby v Čechách 1889]] přinesly mladočechům velké zisky a na zemském sněmu mladočeši fungovali jako samostatný subjekt. Julius Grégr zde vystoupil jménem strany a prezentoval postoj k českému státnímu právu, zatímco předák staročechů Rieger s ohledem na vládní angažovanost volil mírnější postup. Rozvrat staročeských pozic pak dovršila mladočeská agitace proti punktacím (pokus o česko-německý smír v Čechách). [[Volby do Říšské rady 1891|Volby do Říšské rady roku 1891]] pak potvrdily masivní nástup mladočechů a prakticky celkové vymazaní staročeských pozic.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 390, 396, 410</ref>
| |||