Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 4 128 bajtů ,  před 7 měsíci
| isbn =
| jazyk = česky
}}</ref> Šachování orlice je doloženo na pečeti města Znojma z 1. 9. 1272. Jedná se o znak pána města českého krále Přemysla II. Otakara. Nejstarší barevné vyobrazení šachované orlice se nachází v [[Gozzoburg|Gozzoburgu]], později se objevují na konci 13. a začátku 14. století. Fresková výzdoba sálu hradu Gozzoburg v Kremži byla namalována nejpozději kolem roku 1270 (1269), nebo v souvislosti s nově postavenou Kateřininou kaplí (1267), rozhodně po roce 1262. V sále jsou přítomny znaky Čech, Moravy, Rakous a Štýrska (viz typ jezdecké pečeti Přemysla Otakara II. po korunovaci na krále se čtyřmi znaky zemí, shodnými s Gozzoburgem), ne však znaky Korutan a Kraňska, které Přemysl Otakar II. zdědil v roce 1269.<ref name="Pícha, Krejčík - Gozzoburg">{{Citace periodika
| příjmení = Krejčík
| jméno = Tomáš
| issn = 0555-0238
| jazyk = česky
}}</ref> BarevnostPodle některých badatelů barevnost šachování orlice byla zřejměúdajně odvozena od barevnosti českého lva (stříbrný lev na červeném štítě) a vyjadřovala spojitost Moravy s českým králem a českou monarchií, jak připomíná například historik V. Růžek.<ref name="ruzek21">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Růžek
| jméno = Vladimír
| jazyk = česky
}}</ref>
Obdobně se snažil odvodit šachování orlice od tinktur obsažených v pozdějším znaku Čech Rostislav Nový v syntéze "K počátkům feudální monarchie v Čechách (K počátkům českého znaku) II" z r. 1978. Pokud se přebíraly symboly jako nárok na dědictví území, tak potom jako celé figury i s tinkturami, popř. se změněnými tinkturami, nikoliv pouhé tinktury. Stejně nereálné bylo "vysvětlení", s kterým přišel prof. Jindřich Šebánek z FF MU v Brně v referátu k Vojtíškově práci K otázce erbu českého krále v časopisu Matice moravské, že "orlice moravská je barevnou obměnou orlice plamenné". Tato vysvětlení můžeme zařadit do kategorie pouhých domněnek a hádanek. To už byla pravděpodobnější hypotéza numismatika a částečného heraldika Kristiána Turnwalda v článku O moravské orlici", z r. 1947, že může mít souvislost s rodným znakem papeže Inocence III. (1161 - 1216). Rod Conti-Segni používal zlato-černě šachovanou orlici na červeném štítu. Turnwald se domníval, že papež mohl markraběti Vladislavu I. Jindřichovi udělit v tinkturách odlišený znak. Tuto teorii vyvrátil František Zvolský doložením rozdílností znaku Vladislava I. Jindřicha, který měl na štítu lva. Tento moravský heraldik v článku Šachování moravské orlice z r. 1959 došel k závěru, že šachování nemá jiný význam, než odlišit moravskou orlici od jiných orlic, které měl právo používat král Václav II. (orlice krakovských knížat). Blíže pravdě je vysvětlení [[Tomáš Pešina z Čechorodu|Tomáše Pešiny z Čechorodu]], který ve svém díle Prodromus Moravographiae z r. 1663 odvodil šachování moravské orlice od chorvatského znaku. Ten však neudělal nic jiného, než že přebral vysvětlení o 70. let dříve napsaného mýtu o příchodu Moravanů z Charvátské země, který v díle Zrcadle slavného Markrabství moravského napsal genealog a heraldik [[Bartoloměj Paprocký z Hlahol a Paprocké Vůle]]. V něm vyslovil závěr, že „Na erb orla, který náleží slavnému Markrabství moravskému má býti orel bílý na červené šachovnici na štítu modrém na znamení toho, že předkové těchto krajin vyšli z Charvátské země a erb svuoj otcovský s nabytým erbem orlem v jedno složili.“ Šachování moravské orlice má ale úplně jiný původ. Stříbrná orlice a červeno-stříbrný štít byly podle právního histoorika JUDr. Jiřího Bílého spojeny králem Přemyslem II. Otakarem jako součást sponheimsko-andechsovského dědictví. Bratranec krále Přemysla II. Otakara [[Oldřich III. Korutanský]] ze Sponheimu, který vládl na Břeclavsku, byl spřízněn s Přemyslovci jako syn sestry [[Václav I.|Václava I. Jednookého]] [[Judita Přemyslovna (1230)|Jitky (Judity) Přemyslovny]]. Jeho otec [[Bernard II. Korutanský]] si totiž vzal onu Jitku jako dceru českého krále [[Přemysl I. Otakar|Přemysla I. Otakara]]. V prosinci 1268 uzavřel v [[Poděbrady|Poděbradech]] bezdětný Oldřich III. Korutanský smlouvu s králem [[Přemysl II. Otakar|Přemyslem II. Otakarem]] a odkázal mu všechny své země, přičemž pominul svého mladšího bratra [[Filip Sponheimský|Filipa Sponheimského]] († 1279), arcibiskupa solnohradského a patriarchu akvilejského. Po smrti Oldřicha III. Korutanského 27. 10. 1269 se král Přemysl II. Otakar stal pánem [[Korutany|Korutan]] a [[Kraňsko|Kraňska]] a dostal se do kontaktu s aquilejským patriarchátem a byl jmenován kapitánem. Členové starkenburské větve dynastie Sponheimů používali stříbrno-červeně šachovaný štít. Korutanští [[Sponheimové]] i Oldřich III. Korutanský po svých předcích zdědili tento šachovaný štít. Král Přemysl II. Otakar považoval šachování za jedno ze zděděných znamení. Proto ho spojil s markraběcí stříbrnou orlicí na modrém štítu.
 
Jedním z prvních doložených vyobrazení praporu s moravskou orlicí bylo zobrazení v [[Gelnhausenův kodex|Kodexu Gelnhausen]], na kterém je postava moravského markraběte [[Jošt Moravský|Jošta Moravského]] s modrým praporem, na kterém je položena moravská bílo-červeně šachovaná orlice se žlutou korunkou a žlutou zbrojí (logicky bez štítu).<ref name="ruzek22" />
Anonymní uživatel