Verze z 22. 8. 2018, 06:05 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 677 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 4. 2019, 21:08 editovat zrušit editaci InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 677 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta14) Přejít na další porovnání →
Řádek 13: Urážka může být ''záměrná'' nebo ''nezáměrná'', pokud vznikla nedorozuměním a pociťuje ji tak jen její oběť. Právo zná a může trestat '''[[urážka na cti\|urážku na cti]]''' (difamaci), i když v moderní době se prosazuje větší tolerance k neuctivým a urážlivým výrokům. V českém právu je difamace upravena v § 49 odst. 1 zákona o přestupcích. V Německu a v dalších evropských zemích je difamace stále trestným činem, Rada Evropy však prosazuje, aby se přestala za trestný čin pokládat.<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=~~{title}~~Archivovaná kopie \|url=http://assembly.coe.int/Main.asp?link=%2FDocuments%2FWorkingDocs%2FDoc07%2FEDOC11305.htm \|datum přístupu=22-08-2018 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20110312142956/http://assembly.coe.int/Main.asp?link=%2FDocuments%2FWorkingDocs%2FDoc07%2FEDOC11305.htm \|datum archivace=12-03-2011 \|nedostupné=ano }}</ref> Zvláštní případ tvoří '''[[urážka majestátu]]''' (lat. ''laesio majestatis'', fr. ''lèse-majesté''), [[panovník]]a nebo představitele státu, případně i [[státní symbol\|státních symbolů]] (vlajka). Protože obvykle znamenala zároveň vypovězení poslušnosti, případně vzpouru, trestala se velmi přísně. Demokratické státy, které se tím necítí ohroženy, obvykle tyto činy nezakazují, anebo aspoň netrestají, demonstrativní zneuctění například vlajky jiného státu však může být signálem k násilnostem.

Urážka: Porovnání verzí