Východní fronta (druhá světová válka): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Operace Barbarossa: gramatická chyba "bombardovaly angličani"
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
m Severní
Řádek 296:
Na podzim [[1944]], v období kdy se po 650 km zastavil postup Rudé armády v Polsku, začala 8. září [[Karpatsko-dukelská operace]]. jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení Slovenska. Slovenské národní povstání vyvolané předčasnou aktivitou [[partyzán]]ských skupin na středním Slovensku začalo ve večerních hodinách [[29. srpen|29. srpna]] 1944 a v německém týlu se udrželo v těžkých podmínkách do 27. až 28. října, kdy se Němcům podařilo obsadit povstalecké centrum, kterým bylo město [[Banská Bystrica]]. Hlavní silou povstání byla povstalecká [[1. československá armáda na Slovensku|1. československá armáda]]. Kromě nepříliš efektivně řízené činnosti partyzánských skupin poskytl Sovětský svaz povstalcům značnou pomoc. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však nedovolil svým vojskům pomoci Polákům, kteří se zapojili do [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]]. [[Varšava]] byla osvobozena až [[17. leden|17. ledna]] [[1945]].
 
Při průniku do jižní Evropy, která byla pro SSSR pouze vedlejším bojištěm Sovětům výrazně pomohlo místní obyvatelstvo. Po Rumunsku, které přešlo na stranu spojenců koncem srpna Sověti vyhlásili válku [[Bulharsko|Bulharsku]]. To do té doby zůstávalo jako jediný ze východoevropský spojenec nacistického Německa vůči SSSR v pasivitě. V zemi následně propukl [[Státní převrat v Bulharsku (1944)|převrat]]. Bulharsko tedy podobně jako Rumunsko přešlo na stranu spojenců a podílelo se na bojích proti nacistům v okolních zemích. V Jugoslávii se na osvobozování země ve velké míře podíleli domácí partyzáni, kteří aktivně spolupracovali s rudou armádou - 3. ukrajinským frontem a také jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. [[20. říjen|20. října]] [[1944]] se sovětským vojskům ve spolupráci s jugoslávského partyzány pod vedením [[Josip Broz Tito|J. Tita]] podařilo osvobodit [[Bělehrad]]. Do začátku zimy se partyzánům podařilo získat kontrolu nad celou východní částí země - [[Srbsko|Srbskem]], [[Severní Makedonie|Makedioníí]], [[Černá Hora|Černou Horou]] a také většiny [[Dalmácie|dalmatského]] pobřeží. Wehrmacht a vojska [[Ustašovci|Ustašovců]] samostatného [[Nezávislý stát Chorvatsko|Chorvatského státu]] vytvořili opevněnou linii v oblasti [[Srem]], která se udržela až do začátku roku 1945. Na jaře 1945 partyzáni dovršili osvobozování zbytku země.
 
=== Berlínský směr a poslední boje v Evropě ===