Animovaný film: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění současné animace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Technologie a příklady animovaných filmů: přenos obecných textů z Sovětský kreslený film |
||
Řádek 17:
Proslulé kreslené animované filmy jsou třeba ''[[Sněhurka a sedm trpaslíků]]'' (1937), ''[[Lví král]]'', ''[[Popelka (film, 1950)|Popelka]]'' (1950), ''[[Petr Pan (film, 1953)|Petr Pan]]'' (1953), ''[[Alenka v říši divů (film, 1951)|Alenka v říši divů]]'' (1951) studia [[Walt Disney|Walta Disneye]]. Kreslené filmy a seriály také pocházejí z [[Japonsko|Japonska]] (zvané [[anime]]), ty jsou zastoupeny a známy především pracemi ze [[Studio Ghibli|studia Ghibli]] a jeho nejznámějšího režiséra [[Hajao Mijazaki|Hajaa Mijazakiho]], kreslené v japonském komiksovém stylu zvaném [[manga]]. V [[Dějiny kinematografie|dějinách kinematografie]] se lze vzácně setkat i s dalšími kombinacemi klasického [[Hraný film|hraného filmu]] a klasického kresleného filmu, mezi nejznámější snímky tohoto typu patří dnes již legendární filmy ''[[Mary Poppins (film)|Marry Poppins]]'' z roku [[1964 ve filmu|1964]] nebo ''[[Falešná hra s králíkem Rogerem]]'' z roku [[1988 ve filmu|1988]] (oba z produkce [[The Walt Disney Company|společnosti Disney]]). Uvedené filmy byly natočeny v dobách, kdy neexistovaly výkonné [[počítač]]e, ve své době tyto snímky patřily mezi technicky nejnáročnější filmová díla vůbec.
Ke zhotovení oživlé kresby je potřeba obrovského množství kreseb. Kresby rozkládají pohyby na prvky, z nichž je složen. K oživení hrdinů na plátně je zapotřebí cca 16-18 tisíc kreseb, na což je zapotřebí dobře organizovaného týmu kreslířů. Každá jednotlivá kresba se nazývá fáze pohybu.
Princip oživení kresby je dán konstrukcí filmového přístroje a principem kinematografického natáčení. Pohyb, který má být na plátně vyobrazen se nejprve fotografuje filmovým přístrojem na film, dlouhý celuloidový pás citlivý na světlo. Malé snímky uvnitř tohoto přístroje jsou snímány objektivem, který fixuje natáčený pohyb. Po vyvolání tohoto filmu se získá negativ obrazu. Po nakopírování obrazu pozitivního je možné vidět, vyfotografovaný pohyb, rozložený na řadu jednotlivých snímků zobrazujících fáze tohoto pohybu. Při následném promítnutí tohoto pásu na plátno je získána „oživlá“ kresba.
Kreslený film slouží především k rozvoji fantazie a představivosti dětí. Statické kresby v ilustrovaných dětských knížkách hrají stejně tak jako oživlé kresby významnou roli ve výchově dětí a podporují rozvoj jejich imaginace. Oživlé předměty, věci, či postavy řeší lidské problémy, žijí na plátně, hovoří, uvažují, vcházejí ve vzájemné vztahy, tančí, hrají na hudební nástroje apod. Stávají se tak pro dětské publikum přesvědčivější než nehybné obrázky v dětských knihách.
==== Historie ====
Již v dávné minulosti se objevily první snahy zachytit pohyb kresbou. Jednalo se především o pohyb pozorovaný v přírodě, kdy byla rozmanitá zvířata i lidé vyobrazována pravěkými umělci řezbou ve dřevě a kostech, či kameni. Příkladem takovýchto kreseb je např. běžící sob, který je vyobrazen s velkým počtem nohou, které znázorňují úsilí běhu. Číňané vyobrazovali létající vlaštovky tak, že jim namalovali šest křídel, čímž vyjadřovali dynamiku. Podobně tak v Egyptě a starém Řecku umělci zdobili náhrobky a chrámy faraonů reliéfy, na jejichž kresbách můžeme též vidět vyobrazení postupné fáze pohybu. Umělci se již od prastarých dob pokoušeli v kresbě rozkládat a znovu poskládat pohyb.
V polovině 19. století byl objeven tzv. [[stroboskop]], který v podstatě představoval zrození kresleného filmu v primitivní podobě.
''Kouzelný buben'' – jeden ze stroboskopických přístrojů, který byl sestaven z papírového válce, který byl nasazený na ose. Na vnitřní straně bubnu byly na papírovém pásu namalovány obrázky (obvykle 8-12), které znázorňovaly fáze pohybu člověka nebo zvířete (cválajícího koně, chodícího slona, běžícího pštrosa, atd.). Každý obrázek se od dalšího nepatrně lišil, zachycoval další fázi pohybu. Poslední kresba pak plynule přecházela ke kresbě první. V bubnu byly vyřezány oblé, úzké otvory a při roztočení bubnu mohl pozorovatel sledovat obrázky, které se „hýbaly“. Postupná výměna kreseb způsobovala tento efekt, že pozorovatel měl pocit, že se obrázky hýbou. Kromě bubnových stroboskopů byly populární také stroboskopy kotoučové.
To, že se nám nehybné kresby jeví jako pohyblivé, je způsobeno vlastností našeho zraku. [[Lidské oko]] uchovává zrakové dojmy asi na 0,1 sekundy, proto dochází k tomu, že vjemy poté splývají jeden s druhým a díky tomu obrázky „ožívají“. Stroboskop lze považovat za předchůdce [[kinematograf]]u. Postupem času byly v stroboskopech obrázky nahrazeny fotografiemi.
Kreslené filmy zpočátku neměly příliš podstatný význam. Bylo jich používáno zejména v naučných filmech, kde sloužily jako instruktivní vsuvky, pro reklamní účely apod.
Velká péče byla věnována zejména pečlivému vypracování složitých pozadí, při kterých se používaly všechny známé malířské techniky. Bylo též rozšířeno použití barevných papírů, pro vykreslení pozadí se používal také pastel a uhel. Figurky se kreslily litografickými tužkami nebo uhlem. Prvky kresleného filmu bylo také možné vidět v reklamních vložkách, aktualitách a dětských pohádkách.
S prvními počátky kresleného filmu pro děti se zároveň rozvíjelo další užití kresleného filmu a to pro reklamu a karikaturu. Reklamní filmy propagovaly státní obchod. Pro tyto účely byly užívány převážně čistě formálně grafické prvky – pohyblivá písmena, plynoucí nápisy, diagramy apod. Ve spojení s působivou asociativní montáží docházelo k významnému vlivu na diváka.
=== Ploškové filmy ===
| |||