Fryštát: Porovnání verzí

}}</ref> {{Vjazyce|pl}} ''Frysztat''), v překladu město volného obchodu, je zámek[[Fryštát (hrad)|středověký hrad]] a část [[statutární město|statutárního města]] [[Karviná]], (respektive Fryštát je dnešní Karviná). Fryštát je goticko-renesanční historické centrum Těšínského Slezska a bývalého knížectví. Je městskou památkovou a lázeňskou zónou současné Karviné. Historická část centra města Karviná, přičemž do jeho [[Katastrální území|katastrálního území]] ''(nyní Karviná-město)'' spadají i moderní městské části [[Nové Město (Karviná)|Nové Město]], [[Hranice (Karviná)|Hranice]] a [[Mizerov]]. Město Fryštát, roku 1949 přejmenovaný na Karvinou, je jediným sídelním městem slezských vládnoucích knížat z rodu [[Piastovci|Piastovců]] na území [[České Slezsko|Českého Slezska]]. Zachovalé historické knížecí město je slezským památným místem s tisíciletou historií.

[[Soubor:Fresky umučení sv. Kateřiny v zámeckém kostele z poloviny 15. století jako památka na knížete Boleslava II.jpg|vlevo|náhled|Freska umučení sv. Kateřiny z poloviny 15. století v kostele [[Fryštát (hrad)|městského hradu]] ve Fryštátě|alt=]]

Někdejší knížecí město je písemně připomínáno již v roce 1305 jako druhé sídlo těšínských [[Těšínská větev Piastovců|Piastovců]]. Zakladatelem nového města fryštátského se roku 1290 stal jeho první kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I]]. [[Staré Město (Karviná)|Starý Fryštát]] stával na břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] a byl založen po rozpadu Velkomoravské říše v roce 906, kdy Slezsko začali osídlovat germánské kmeny. Na břehu řeky Olše tak založili osadu, která již za vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1025 - 1034 [[Měšek II. Lambert|obdržela]] [[Měšek II. Lambert|městská práva a název Freystadium Orientale.]] [[Staré Město (Karviná)|Starý Fryštát]] se již brzy stal [[Měšek II. Lambert|obchodním]] městem prvořadého významu, [[Měšek II. Lambert|neboť stál]] na důležité obchodní stezce z Uher do Slezska. Tato středověká obchodní stezka je ve městě zachovalá. Začíná v části Vydmuchov, protíná celé historické město a po několika kilometrech původní trasy ve směru na obec [[Staré Město (Karviná)|Staré Město]] končí u břehu řeky Olši, v místě kde stál Starý Fryštát. Tisíciletá historie činí z Fryštátu jedno z nejstarších ne-li nejstarší město Českého Slezska. Nositelem městských práv je již od svého založení, což potvrzuje i samotný název města - Fryštát, německy Freistadt, znamená "volné, nebo svobodné město". Za své existence byla městská práva několikrát potvrzena nebo rozšířena, např. roku 1327 vratislavského typu. V novém Fryštátě byl postaven [[Zámek Fryštát (hrad)|zámek těšínských Piastovců]] kam někteří z nich přesunuli z Těšína své sídlo buďto částečně nebo trvale. Již druhý kníže v pořadí, [[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I]]. a také [[Přemysl I. Nošák|Přemysl I]]. ve Fryštátě úřadovali. PřemyslV I.olovině dal1 také[[Přemysloetí přestavět Iv rezidenční sílo. Nošák|Prvním stálým obyvatelemhra prdostala Fryštátský hrad]]<nowiki/>k vjako poloviněvěnné 14.léno, stoletízapočala přestavětjeho přestavbu v rezidenčnísídelní sídlo.rezidenci Prvníma stálýmroku obyvatelem[[Přemysl1431 I.se Nošák|hradu]]<nowiki/>ustala byla vjeho první stálou obyvatelkou. vní polovině 15. století kněžna [[Eufemie Mazovská]], vdova po Boleslavu I. Roku 1386 byla ve Fryštátě notářsky potvrzena Lenní smlouva uzavřená v roce 1327 mezi knížetem Kazimírem I. a králem českým Janem Lucemburským o přičlenění Těšínského Slezska k zemím Koruny České. Za vlády [[Boleslav II. Těšínský|Boleslava II]], který zde sídlil v druhé polovině 15. století, bylo město obdařeno četnými výsadami. Po Boleslavově smrti kněžna Anna, vdova po něm, také sídlila ve Fryštátě a věnovala se charitativní činnosti pro chudé a churavé občany města. Její syn, Kazimír II. převzal vládu roku 1477 a Fryštát značně zvelebil. V roce 1511 po velkém požáru byl knížetemvelu by[[Kazimír II. Těšínský|Kazimíremmírem II]].[[Kazimír II. Těšínský|knížecí]] zámek renesančně přestavěn, ale jíž bez bočních křídel. Kazimír II. založil ve Fryštátě v roce 1504 radnici, roku 1511 pivovar a v roce 1525 četné rybníky. Všechny tři podniky slouží stále svému účelu. Do Fryštátu také přesídlil jeho vnuk, kníže [[Václav III. Adam Těšínský|Václav III. Adam]] a to na krátkou dobu po požáru těšínského hradu roku 1552. Kníže Václav se stal knížetem již ve svých 4 letech, ale do jeho plnoletosti převzal vládu jeho poručník, [[Jan IV. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]], který ponechal sídlopoehraděsídlo Piastovců ve Fryštátě. Když byl Václav jednoletý byl na[[Jan IV. z Pernštejna|knížecím]]<nowiki/>m zámku zasnouben s dcerou Jana z Parnštejna, rovněž jednoletou Marií. Ta pak po svatbě také raději pobývala ve Fryštátě, kde ji pravidelně navštěvovali její příbuzní, neboť v Těšíně byla svým mužem týrána. V roce 1564 se na nádvoří Piastovského[[Jan IV. z Pernštejna|hradu]]<nowiki/>u ve Fryštátě konal velký rytířský turnaj na počest příjezdu kněžny Kateřiny z [[Lehnice]], novomanželky knížete [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Bedřicha Fridricha Kazimíra III]]., který si za své sídlo také vybral Fryštát. 15. a 16. století se ve Fryštátě vyznačovalo celkovým blahobytem označovaným jako Zlatý věk Fryštátu. Město mělo ze všech měst na Těšínsku nejvyšší finanční výnosy. Po smrti posledního fryštátského knížete [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Bedřicha Fridricha Kazimíra Piastovského z Fryštátu]] v roce 1571 bylo toto významné hospodářské město odprodáno a již natrvalo vyčleněno z [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] a stalo se centrem [[fryštátské panství|fryštátského panství]]. Tak skončilo 280 let trvající období vlády těšínských [[Těšínská větev Piastovců|Piastovců]] ve Fryštátě. Roku 1543 měla na[[Těšínská větev Piastovců|knížecím]] zámku svou předsvatební hostinu vévodkyně Alžběta Habsburská, která jela se svým několika set četným doprovodem do Krakova na svatbu s králem Zikmundem II. Jagellonským, rovněž kněžna Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská měla na[[Těšínská větev Piastovců|knížecím]] zámku roku 1567 svou velkolepou předsvatební hostinu, a v hostinci knížecího pivovaru (dnes součást Staré radnice) se 19. června 1574 se svou družinou ubytoval polský a francouzský král [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich z Valois]], který předešlou noc tajně uprchl z krakowského hradu Wawel. Jakmile se totiž dozvěděl o smrti svého bratra Karla IX., neváhal, sebral královskou pokladnu a vracel se do své rodné Francie, kde byl zvolen novým francouzským králem. V roce 1707 Fryštátem projížděl a pohostinně byl přijat švédský král Karel XII., když poražen v Rusku cestoval se svým vojskem do Saska. Roku 1792 město koupil hrabě [[Larischové|Larisch-Mönnich]] a na zdejším[[Larischové|knížecím]] zámku, který nově zrekonstruoval na původních gotických základech do empírové podoby, se usídlili. Z dob [[Marie Terezie]] se ve městě zachovalo číslování domů.