Secese: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele 46.30.239.247 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{Různé významy}}
[[Soubor:
[[Soubor:Secession Vienna June 2006 006.jpg|náhled|Průčelí [[Pavilon Secese|Výstavního pavilonu secese]] ve [[Vídeň|Vídni]] (1898)]]
'''Secese''' (francouzsky ''art nouveau'' [a:r nuvo:], německy ''Jugendstil'') je mezinárodní umělecký sloh z přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století|20. století]] (období označovaného jako [[fin de siècle]]) a posledním stylem souhrnného umění, též [[Gesamtkunstwerk]], jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života. Těžiště secese neleží ve ''vysokém'' umění, v [[malířství|malbě]] a
== Charakteristika ==
Secese vychází z květinových koncepcí britského textilního designéra [[William Morris|Williama Morrise]] a hnutí [[Arts and Crafts]], jež se vracelo k lidovým tradicím a romantismu řemeslnému fortelu [[středověk]]ých mistrů a stavělo se tak proti jednoduchosti zpracování průmyslových výrobků hnaných [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]]. Tento styl byl také silně ovlivněn anglickými malíři označovanými jako [[Prerafaelité]].
Největšího rozmachu secese dosáhla mezi lety 1890 a 1910 v [[Evropa|Evropě]] a ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Ve [[Francie|Francii]] se nazývá ''Art nouveau'', v [[Německo|
Za hlavní znaky secesního slohu se považuje [[ornament]]álnost, plošnost a záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní [[ornament]] vyjadřuje zvláštní kvalitu secesního cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne k vyrovnané náladovosti. Secesní linie je plynulá vlnící se křivka, která vyvolává v divákovi dojem nenásilného pohybu v ploše, jejíž jednotvárnost se vyrovnává barevností. Secese vyhledává neobvyklé barevné odstíny a váže je podle principu harmonie a kontrastu. Ústředním znakem je stylizace, secese se snaží překonat gravidní tematiku historických slohů a obrací se přímo k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo).
Řádek 15:
Představiteli architektury jsou [[Belgie|Belgičan]] [[Victor Horta]] ([[Hôtel Tassel|Dům Tasselových]] v [[Brusel]]u), [[Francie|Francouz]] [[Hector Guimard]] (vstupy do [[paříž]]ského metra), Češi [[Antonín Balšánek]] a [[Osvald Polívka]] ([[Obecní dům]] v Praze), [[Španělsko|Španěl]] [[Antoni Gaudí]] (chrám [[Sagrada Família]], [[Güell (park)|Güellův park]], [[Casa Batlló|Batllóův dům]] atd. – vše v [[Barcelona|Barceloně]]), [[Rakousko|Rakušan]], [[Opava|opavský]] rodák [[Joseph Maria Olbrich]] ([[pavilon Secese]] ve Vídni) a další. Ve výtvarném umění prosluli Čech [[Alfons Mucha]] (plakáty, cyklus obrazů ''[[Slovanská epopej]]'', návrhy šperků a nábytku), Rakušan [[Gustav Klimt]] (dekorativní malby, plakáty) a český sochař [[František Bílek (sochař 1872–1941)|František Bílek]]. Představiteli užitého umění jsou Francouz [[Émile Gallé]] (skleněné vázy), [[Skotsko|Skot]] [[Charles Rennie Mackintosh]] (bytové zařízení) a mnozí další.
Secese výrazně ovlivnila životní způsob konce 19. a začátku 20. století, neopakovatelně se zapsala i do tváře mnoha [[Evropa|evropských]] měst jako [[Praha]], [[Brno]], [[Paříž]], [[Vídeň]], [[Mnichov]] nebo [[Berlín]]. V této době bylo vytvořeno nespočetně děl s vysokou uměleckou hodnotou, ale i předmětů
== Ukázky secesní tvorby ==
| |||