Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
založení článku značka: editace z Vizuálního editoru |
dokončení článku, odkazy a reference značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - organizace
| název = Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
Řádek 16 ⟶ 15:
}}
'''Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejná výzkumná instituce''' (dále '''VÚKOZ''') je jednou z resortních organizací [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí České republiky]], která byla zřízena k 1.
| titul = Rejstřík veřejných výzkumných institucí
| periodikum = rvvi.msmt.cz
| url = http://rvvi.msmt.cz/detail.php?ic=00027073
| datum přístupu = 2019-04-03
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejná výzkumná instituce
| periodikum = www.vukoz.cz
Řádek 24 ⟶ 28:
== Historie ==
Ústav má poměrně pestrou historii. Existuje vlastně už od roku [[1927]], kdy byla na bývalém panství hraběte [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca|Arnošta Emanuela Silva Taroucy]] v [[Průhonice|Průhonicích]], které stát odkoupil ([[Průhonice (zámek)|zámek]], [[Zámecký park Průhonice|park]], hospodářské budovy i rozsáhlé pozemky), založena tehdejším ministerstvem zemědělství „''Výzkumná stanice pro okrasné zahradnictví''“. V roce [[1936]] proběhla reorganizace a přejmenování instituce na „''Výzkumné ústavy zahradnické v Průhonicích''“.
Po druhé světové válce se činnost zaměřovala téměř výhradně na oblast okrasného zahradnictví, a v roce [[1946]] byl ústav pod názvem „''Výzkumný ústav okrasného zahradnictví''“ (VÚOZ) v rámci Československých státních statků přičleněn ke šlechtitelskému podniku Oseva. V roce [[1951]] došlo k ukončení činnosti Československé dendrologické společnosti, VÚOZ převzal její spolkovou zahradu (dnešní [[Dendrologická zahrada Průhonice|Dendrologickou zahradu]]) a byl krátce znovu zařazen pod ministerstvo zemědělství. V roce [[1955]] byl ústav zařazen pod Československou akademii zemědělských věd, stal se garantem rozvoje celého bývalého průhonického taroucovského panství a také sadovnického a [[Dendrologie|dendrologického]] výzkumu okrasných dřevin především v zámeckých parcích.
V roce [[1962]] byl ale [[Zámecký park Průhonice|Průhonický park]] včetně [[Průhonice (zámek)|zámku]] předán [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanickému ústavu ČSAV]], a VÚOZ opět přešel pod správu Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, aby se v roce [[1964]] stal součástí České akademie zemědělské. Postupně se dařilo rozvíjet nejen strukturu výzkumné činnosti, ale také areál pozemků zaniklé Československé dendrologické společnosti severně od Průhonic v okolí Černého rybníku, kde jako určitá náhrada za Průhonický park vzniklo v sedmdesátých letech 20. století pracoviště sadovnického a dendrologického výzkumu ústavu.
Další výraznou změnu přinesl rok [[1977]], kdy se v činnosti ústavu posílila problematika šlechtění okrasných rostlin a pod novým názvem „''Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích''“ se ústav stal součástí [[Výrobně hospodářská jednotka|výrobně hospodářské jednotky]] Sempra Praha. V roce [[1979]] byla zahájena poradenská služba pro okrasné zahradnictví a byla založena pobočka v [[Brno|Brně]]. V roce [[1984]] se ústav stal celostátním oborovým informačním střediskem pro okrasné zahradnictví a uplatnění zeleně v životním prostředí. Začal se rozvíjet i monitoring znečištění životního prostředí.
V roce [[1991]] byl ústav pod staronovým názvem „''Výzkumný ústav okrasného zahradnictví''“ převeden z rezortu zemědělství pod nově vzniklé [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvo životního prostředí]] jako příspěvková organizace a byla k němu přičleněna pracoviště krajinářského výzkumu v Brně a v Karviné. Od roku [[1993]] se výzkum ve VÚOZ rozšířil o problematiku [[Biomasa|biomasy]] jako obnovitelného zdroje energie a od poloviny devadesátých let se zaměřil i na záchranné programy ohrožených druhů rostlin.
Název ústavu byl opět změněn v roce [[2000]], tentokrát na „''Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví''“ - do názvu bylo symbolicky začleněno i jméno zakladatele [[Zámecký park Průhonice|Průhonického parku]], zakladatele a prvního prezidenta „Dendrologické společnosti pro podporu nauky o dřevinách a zahradního umění v Rakousku–Uhersku“ (1908) a po roce 1922 předsedy její nástupnické organizace, „Československé dendrologické společnosti“, hraběte [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca|Arnošta Emanuela Silva Taroucy]].
V roce [[2006]] bylo na základě požadavků zřizovatele, [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstva životního prostředí]], tradiční zahradnické zaměření rozšířeno o další výzkumné obory: výzkum [[Krajinná ekologie|ekologie krajiny]], výzkum změn využívání krajiny a výzkum [[ekologie lesa]]. Od roku [[2007]] je ústav [[Veřejná výzkumná instituce|veřejnou výzkumnou institucí]].
== Struktura a činnost ==
V současné době je VÚKOZ multioborovou institucí, která se zabývá komplexním výzkumem krajiny na všech úrovních – od [[Ekosystém|ekosystémů]], přírodních společenstev a populací až k jednotlivým organismům. Hlavní pracoviště je v [[Průhonice|Průhonicích]] u Prahy, část výzkumné činnosti zajišťuje pracoviště v [[Brno|Brně]]. Kromě vedení ústavu, provozně-ekonomického zázemí a knihovny má VÚKOZ několik výzkumných útvarů, z jejichž názvů je zřejmé i zaměření činnosti:<ref name=":0" />
* odbor [[Fytoenergetika|fytoenergetiky]] a [[Biologická diverzita|biodiverzity]],
* odbor [[Biomonitoring|biomonitoringu]],
* odbor [[Šlechtění rostlin|šlechtění]] a pěstebních technologií,
* odbor [[Biologické riziko|biologických rizik]],
* odbor [[Kulturní krajina|kulturní krajiny]] a [[Sídlo městského typu|sídel]],
* odbor [[Šlechtění rostlin|rostlinných biotechnologií]],
* odbor [[Krajinná ekologie|ekologie krajiny]],
* odbor [[ekologie lesa]].
Samostatnými útvary jsou [[Dendrologická zahrada Průhonice|Dendrologická zahrada]] (včetně experimentálních a produkčních zahrad) a Vzdělávací a informační centrum "Floret".
== Sbírky ==
V rámci dřívější i současné činnosti VÚKOZ vznikly a jsou udržovány i pozoruhodné sbírky.
=== Sbírky cévnatých rostlin - Dendrologická zahrada ===
[[Soubor:Dendrologická zahrada Průhonice vřes 4.jpg|vlevo|náhled|upright|Dendrologická zahrada Průhonice: vřesy Na valech]]
V [[Dendrologická zahrada Průhonice|Dendrologické zahradě]] je na rozloze asi 80 hektarů pěstováno v tematicky zaměřených kompozičních celcích asi 5000 taxonů domácích a cizokrajných dřevin, které jsou studovány z hlediska využití v zahradní a krajinářské tvorbě. K největším sbírkám v České republice patří sbírky [[Pěnišník|rododendronů]] (''Rhododendron L.''), [[Borovice|borovic]] (''Pinus L.''), [[Tavolník|tavolníků]] (''Spiraea L.'') a [[Jeřáb (strom)|jeřábů]] (''Sorbus L.''). Významnou součástí zahrady je také [[genofond]] domácích dřevin s kompletní sbírkou [[Původní druh|autochtonních]] jeřábů.
=== Česká sbírka fytopatogenních oomycetů ===
[[Soubor:ČSFO.jpg|vpravo|náhled|upright|Sbírka oomycetů]]
Tato sbírka byla založena v roce 2005 a od roku 2012 je součástí „Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů mikroorganismů". Slouží k uchování genofondu významných [[Řasovky|oomycetů]] (organismů podobných houbám, napadajícím některé rostliny) a k výzkumným účelům, včetně testování a vývoje metod ochrany proti nim.
=== Sbírka virů okrasných rostlin ===
Sbírka patogenních virů je v Průhonicích vytvářena od padesátých let [[20. století]] souběžně s [Virologie|virologickým výzkumem]]. Virové izoláty se využívají pro výzkum i pro praktickou [[Diagnóza|diagnostiku]], např. jako kontrolní systém komerčních [[Protilátka|protilátek]].
<br />
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://www.mzp.cz/ Ministerstvo životního prostředí]
* [http://www.florius.cz/vukoz/ Dendrologická zahrada VUKOZ Průhonice - katalog Florius]
{{Portály|Česko|Životní prostředí}}
[[Kategorie:Životní prostředí v Česku]]
|