Verze z 3. 4. 2019, 11:18 editovat 92.62.236.160 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: školní IP editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 4. 2019, 11:18 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací m Editace uživatele 92.62.236.160 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 212.158.158.238 značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Augustus Bevilacqua Glyptothek Munich 317 (cropped).jpg\|náhled\|~~Socha~~Octavius ~~Octaviuse Augustusta~~Augustus s [[občanskou korunou]]]] Jako ''principatus'' - '''principát''' se označovala raná forma císařské vlády v antické [[Starověký Řím\|římské říši]] od [[Octavius Augustus\|Octavia Augusta]] do [[Diocletianus\|Diokleciána]] (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický [[dominát]]. Principát byl sice již [[monarchie\|monarchií]], ale zachovával řadu principů republikánského zřízení. Existoval [[senát]], který byl formálně považován za rozhodující státní orgán, [[Římský konzul\|konzul]], [[tribun lidu\|tribuni lidu]] a další římští úředníci, ale jejich pravomoce byly postupně oslabovány. Rozhodující moc měl v rukou ''[[princeps]],'', první muž ve státě – [[císař]] (princeps inter pares – první mezi rovnými), který převzal také úřad nejvyššího velekněze (''[[pontifex maximus]]''). Výkonnou moc postupně přebralo jeho úřednictvo. Zákonodárná a soudní moc příslušela v principátu senátu. Již v průběhu tohoto období se ale vyskytovali císaři, kteří svými absolutistickými sklony předjímali dominátní zřízení – [[Domitianus]] a [[Aurelianus]] se nechávali oficiálně titulovat jako '''dominus et deus'''. == Císaři za principátu ==

Principát: Porovnání verzí