Cimrman v říši hudby: Porovnání verzí

Přidáno 342 bajtů ,  před 2 lety
infobox; automatické kosmetické úpravy
(infobox; automatické kosmetické úpravy)
{{Infobox - divadelní hra
| název = Cimrman v říši hudby
| autor = [[Zdeněk Svěrák]], Ladislav Smoljak]]
| země = Československo
| jazyk = čeština
| žánr = komedie
| námět =
| premiéra = 3. května 1973
| místo premiéry = [[divadlo Reduta]]
| soubor = [[Divadlo Járy Cimrmana]]
| aktuální k = 2019
}}
'''Cimrman v říši hudby''' je divadelní hra z repertoáru [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]]. Autory jsou [[Zdeněk Svěrák]] a [[Ladislav Smoljak]], hudbu k opeře „Úspěch českého inženýra v Indii“, jež tvoří druhou část představení, složil [[Jan Klusák]]. Jako spoluautor je uváděn rovněž velký český vynálezce, filosof a dramatik [[Jára Cimrman]]. Hra měla premiéru [[3. květen|3. května]] [[1973]] v pražském divadle Reduta.
Do roku [[1986]] se uskutečnilo celkem 477 repríz.
Opera byla při samotném zkoušení přijímána souborem velmi nejistě. Zdeněk Svěrák o tom napsal do svého deníku:
 
3. května 73 se konala premiéra opery Cimrmana v říši hudby. Během zkoušek se u kluků silněji než jindy projevila nedůvěra k našemu textu. Máloco jim připadalo vtipné, a tak jsme první představení s Láďou očekávali nahlodáni, jestli to konečně nebude průser. Ale publikum nám dalo náplast na srdce. Opera většinou končí dlouhotrvajícím potleskem. A Ludvík Vaculík, který na premiéře byl, nás potěšil, když řekl: „Ona je to nejen sranda, ale ono je to i hezký.“ Má na tom zásluhu Klusákova Hudba. Hlavně. Klusák vykradl světové skladatele tak bezostyšně a krásně spojil všechno do jednoho celku, že vzniklo dílo utěšeného tvaru.
 
Představení mělo premiéru 3. 5. 1973 v pražské Redutě. Původně byla hudba pouštěna z nahrávky a herci zpívali živě. Postupem času se podařilo situaci změnit a namísto nahrávky je součástí představení i orchestr složený z hudebníků pražských orchestrů, kteří sedí přímo na pódiu a jsou vedeni taktovkou dirigenta. Tím byl zejména Pavel Vondruška (1973–2010), ale i Jan Klusák (1973–1976), Jaroslav Uhlíř (1977 jen půl roku) a Milan Svoboda. Dnes tuto roli zastává Milan Svoboda.
Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor.
Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně [[Vltava (Má vlast)|Vltava]] z cyklu [[Má vlast]] Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaňek, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře [[Hubička (opera)|Hubička]] rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie Věrné milování z opery [[Prodaná nevěsta]] téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka Chytré hlavičky, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaňek přinesl do Indie, je české pivo.
Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře [[Vilém Tell (Rossini)|Vilém Tell]] jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka Když se hádáme zní v refrénu melodie z árie Di quella pira z opery Trubadúr od Giuseppe Verdiho.
 
Z lidových melodií je nejznámější píseň Andulko šafářova, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy Slyšeli jsme v Betlémě nebo také Hle hle támhle v Betlémě.