Rusalka (pramen): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava refu |
doplnění textu + vložení odkazu značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Viz též|Seznam pramenů v Karlových Varech}}
{{Infobox - pramen
| název = 7. Rusalka
| obrázek =
| popisek =
| stát = Česká republika
| rok = 16. století
| co2 = 600 mg/l
| teplota = 60,2 <sup>o</sup>C
| přístupnost = volně přístupný
| typ = teplý minerální pramen
| mineralizace =
| vydatnost = 4–7 l/min.
| státy =
| světadíl =
| název správního celku1 = Karlovy Vary
| typ správního celku1 = Město
| původní název = Nový pramen
}}
Pramen '''
== Historie ==
Pramen byl známý již od 16. století, vyvěral
| příjmení = Šolc
| jméno = Pavel
Řádek 35 ⟶ 36:
}}</ref>
Jiný karlovarský lékař, [[dr. C. Springsfeld]], provedl chemickou analýzu pramene a doporučil jej k užívání. Pramen byl roku [[1746]] zachycen a jímán jímkou z borového dřeva, které bylo časem nahrazeno lipovým.<ref name=":2">{{Citace kvalifikační práce
Pramen Rusalka byl i po polovině 18. století stále nazýván ''Nový pramen''. Jeho vývěr se tehdy nacházel v sousedství ''Mlýnských lázní.'' Nejprve jej chránil jednoduchý přístřešek, v letech [[1792]]–[[1793]] nad ním byla vystavěna nová dřevěná promenádní hala. Ta byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech. Kolonáda skýtala lázeňským hostům možnost zdržovat se zde i za nepříznivého počasí. Přímo u pramene také ordinovali lázeňští lékaři. V roce [[1811]] byla na místě původní stavby postavena nová empírová ''Giesselova kolonáda Nového pramene''. V letech [[1871]]–[[1881]] byla nahrazena novorenesanční kamennou Mlýnskou kolonádou podle projektu [[Josef Zítek|architekta Josefa Zítka]].▼
| instituce = Pedagogická fakulta UK
| titul = Minerální prameny Karlovarského kraje
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D
| jazyk = čeština
| místo = Praha▼
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130080269
| datum přístupu = 2019-03-30
| strany = 31–32▼
▲}}</ref> Pramen Rusalka byl i
== Současný stav ==
Pramen je od roku [[1984]] jímán 7,8 metrů hlubokým vrtem.<ref name="Janoška">{{Citace monografie
| isbn = 978-80-200-1841-0 }}</ref> Jeho teplota je 60,2 °C, vydatnost 4–7 litrů/min. a obsah CO<sub>2</sub> 600 mg/litr.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 62 ⟶ 75:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-18
}}</ref> Vyvěrá v promenádní hale Mlýnské kolonády (ještě s dalšími dvěma prameny – [[Pramen knížete Václava|Knížetem Václavem]] a [[Libuše (pramen)|Libuší]]. Z obou stran promenádní haly mají své pramenní vázy také prameny [[Mlýnský pramen|Mlýnský]] a [[Skalní pramen|Skalní]]).
== Odkazy ==
Řádek 85 ⟶ 98:
| jméno3 = Stanislav
| spoluautoři = DOLINA, Jaroslav
}}▼
▲| příjmení = Šolc
▲| jméno = Pavel
▲| místo = Praha
▲| rok vydání = 2000
▲| počet stran = 95
▲| strany =
}}
*{{citace monografie
Řádek 113 ⟶ 112:
| strany = 135
| isbn =
▲}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Nikolovová
| jméno = Soňa
| instituce = Pedagogická fakulta UK
| titul = Minerální prameny Karlovarského kraje
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D
| počet stran = 62
| jazyk = čeština
| místo = Praha
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130080269
| datum přístupu = 2019-03-30
}}
|