Rusalka (pramen): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava refu
doplnění textu + vložení odkazu
Řádek 1:
{{Viz též|Seznam pramenů v Karlových Varech}}
{{Infobox - pramen
| název = 7. Rusalka
| obrázek =
| popisek =
| stát = Česká republika
| rok = 16. století
| co2 = 600 mg/l
| teplota = 60,2 <sup>o</sup>C
| přístupnost = volně přístupný
| typ = teplý minerální pramen
| mineralizace =
| vydatnost = 4–7 l/min.
| státy =
| světadíl =
| název správního celku1 = Karlovy Vary
| typ správního celku1 = Město
| původní název = Nový pramen
}}
Pramen '''Pramen Rusalka,''' původně '''Nový pramen,''' je sedmý&nbsp;karlovarský [[minerální pramen]]. Nachází se na&nbsp;levém břehu řeky [[Teplá (řeka)|řeky Teplé]] uprostřed lázeňské čtvrti,části umístěn[[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Umístěn je vna&nbsp;promenádní hale [[Mlýnská kolonáda|Mlýnské kolonádykolonádě]], jeho teplota je 60,2&nbsp;°C, a&nbsp;vydatnost 4–7&nbsp;litrů/min. Je volně přístupný.
 
== Historie ==
Pramen byl známý již od 16.&nbsp;století, vyvěral tehdy přímo v&nbsp;korytě řeky Teplé a &nbsp;jmenoval se ''Nový pramen''. Prameny bývaly v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]] tehdy využívány výhradně k&nbsp;dlouhodobým koupelím a &nbsp;teprve v&nbsp;16.&nbsp;století se pomalu vedle koupelové léčby začala vyvíjet i &nbsp;léčba pitná. Významnou měrou k&nbsp;tomuto pokroku přispěl doktor [[Václav Payer z Lokte|Václav Payer z&nbsp;Lokte]], který v&nbsp;roce [[1522]] vydal první tištěný kritický vědecký spis o&nbsp;Karlových Varech a &nbsp;tamní léčbě ''Pojednání o Karlových Varech'' (latinsky, v&nbsp;roce 1984 do &nbsp;češtiny přeložil Bohumil Ryba). Na&nbsp;základě informací a &nbsp;zkušeností karlovarských lékařů doporučil minerální vodu pít, a&nbsp;léčebné cykly, které ve&nbsp;spisu navrhl, se s&nbsp;úspěchem stále praktikují.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šolc
| jméno = Pavel
Řádek 35 ⟶ 36:
}}</ref>
 
Jiný karlovarský lékař, [[dr.&nbsp;C.&nbsp;Springsfeld]], provedl chemickou analýzu pramene a&nbsp;doporučil jej k&nbsp;užívání. Pramen byl roku [[1746]] zachycen a&nbsp;jímán jímkou z&nbsp;borového dřeva, které bylo časem nahrazeno lipovým.<ref name=":2">{{Citace kvalifikační práce
Pramen Rusalka byl i po&nbsp;polovině 18.&nbsp;století stále nazýván ''Nový pramen''. Jeho vývěr se tehdy nacházel v&nbsp;sousedství ''Mlýnských lázní.'' Nejprve jej chránil jednoduchý přístřešek, v&nbsp;letech [[1792]]–[[1793]] nad ním byla vystavěna nová dřevěná promenádní hala. Ta byla první stavbou svého druhu v&nbsp;Karlových Varech. Kolonáda skýtala lázeňským hostům možnost zdržovat se zde i za&nbsp;nepříznivého počasí. Přímo u&nbsp;pramene také ordinovali lázeňští lékaři. V&nbsp;roce [[1811]] byla na&nbsp;místě původní stavby postavena nová empírová ''Giesselova kolonáda Nového pramene''. V letech [[1871]]–[[1881]] byla nahrazena novorenesanční kamennou Mlýnskou kolonádou podle projektu [[Josef Zítek|architekta Josefa Zítka]].
| příjmení = ŠolcNikolovová
| jméno = PavelSoňa
| instituce = Pedagogická fakulta UK
| titul = Minerální prameny Karlovarského kraje
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D
| počet stran = 9562
| jazyk = čeština
| místo = Praha
| rok vydání = 20002009
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130080269
| datum přístupu = 2019-03-30
| strany = 31–32
}}</ref> Pramen Rusalka byl i &nbsp;po&nbsp;polovině 18.&nbsp;století stále nazýván ''Nový pramen''. Jeho vývěr se tehdy nacházel v&nbsp;sousedství ''Mlýnských lázní.'' Nejprve jej chránil jednoduchý přístřešek, v&nbsp;letech [[1792]]–1792–[[1793]] nad &nbsp;ním byla vystavěna nová dřevěná promenádní hala. Ta byla první stavbou svého druhu v&nbsp;Karlových Varech. Kolonáda skýtala lázeňským hostům možnost zdržovat se zde i &nbsp;za&nbsp;nepříznivého počasí. Přímo u&nbsp;pramene také ordinovali lázeňští lékaři. V&nbsp;roce [[1811]] byla na&nbsp;místě původní stavby postavena nová empírová ''Giesselova kolonáda Nového pramene''. V &nbsp;letech [[1871]]–1871–[[1881]] byla nahrazena novorenesanční kamennou Mlýnskou kolonádou podle projektu architekta [[Josef Zítek|architekta Josefa Zítka]].
 
== Současný stav ==
Pramen je od roku [[1984]] jímán 7,8 metrů hlubokým vrtem.<ref name="Janoška">{{Citace monografie
| příjmení = Janoška
| jméno = Martin
| titul = Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Academia
| místovydavatel = PrahaAcademia
| rokmísto = 2011Praha
| vydánírok = 12011
| počet stranvydání = 4951
| stranypočet stran = 172495
| poznámkastrany = 172
| poznámka =
| isbn = 978-80-200-1841-0
}}</ref> Jeho teplota je 60,2&nbsp;°C, vydatnost 4–7 litrů/min. a obsah CO<sub>2</sub> 600 mg/litr.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
 
== Údaje ==
Prvně zachycen: 16. století<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 62 ⟶ 75:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-18
}}</ref> Vyvěrá v&nbsp;promenádní hale Mlýnské kolonády (ještě s&nbsp;dalšími dvěma prameny – [[Pramen knížete Václava|Knížetem Václavem]] a&nbsp;[[Libuše (pramen)|Libuší]]. Z&nbsp;obou stran promenádní haly mají své pramenní vázy také prameny [[Mlýnský pramen|Mlýnský]] a&nbsp;[[Skalní pramen|Skalní]]).
}}</ref><br>Teplota: 60,2&nbsp;°C<br>Vydatnost: 4–7 l/min<br>Obsah CO<sub>2</sub>: 600 mg/l
 
== Odkazy ==
Řádek 85 ⟶ 98:
| jméno3 = Stanislav
| spoluautoři = DOLINA, Jaroslav
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Šolc
| jméno = Pavel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Karlovarská lázeňská léčba a medicína na přelomu 20. a 21. století
| vydání = 1
| vydavatel = Galén
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| počet stran = 95
| strany =
| isbn = 80-7262-046-0
}}
*{{citace monografie
Řádek 113 ⟶ 112:
| strany = 135
| isbn =
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Nikolovová
| jméno = Soňa
| instituce = Pedagogická fakulta UK
| titul = Minerální prameny Karlovarského kraje
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D
| počet stran = 62
| jazyk = čeština
| místo = Praha
| rok vydání = 12009
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130080269
| datum přístupu = 2019-03-30
}}