Harald IV. Norský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: úprava infoboxu
m zjednodušení textu, chybný spojovník, nadbytečné závorky, chybějící tečky, překlep
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| barva = #EF2B2D
| jméno = Harald IV. Gille
| titul = [[Seznam norských panovníků|norský král]]
| obrázek = Magnussonnenes saga 9 - G. Munthe.jpg
| popisek = Harald Gille při zkoušce žhavým železem, ilustrace Gerharda Muntheho.
| vláda = [[1130]] [[1136]]
| celé jméno =
| předchůdce = [[Sigurd I. Norský]]
| následník = [[Inge I. Norský]]<br />[[Sigurd II. Norský]]
| partner1 = [[Ingrid Ragnvaldsdotter]]
| partner2 =
| partner3 =
| potomstvo = [[Inge I. Norský]]<br />[[Sigurd II. Norský]]<br />[[Øystein Haraldsson]]<br />[[Brigida Haraldsdotter]]
| dynastie =
| otec = údajně [[Magnus III. Norský]]
| matka =
| datum narození = asi [[1102]]
| místo narození = [[Irsko]]/[[Hebridy]]
| datum úmrtí = [[14. prosinec]] [[1136]]
| místo úmrtí = [[Bergen]]]
| místo pohřbení =
}}
'''Harald IV. Gille''' ([[Stará severština|staroseversky]]: ''Haraldr gilli'' nebo ''Haraldr gillikristr''; † [[14. prosinec]] [[1136]]) byl [[norský král]] v letech [[1130]]-[[1136]]. Jeho přízvisko Gille zřejmě vychází z fráze ''Gilla Críst'', sluha Kristův.
== Život ==
Harald se narodil okolo roku [[1102]] v [[Irsko|Irsku]] nebo na [[Hebridy|Hebridách]]. Okolo roku [[1127]] odplul do Norska a prohlásil se za nemanželského syna krále [[Magnus III. Norský|Magnuse III.]], který navštívil Irsko krátce před svou smrtí v roce [[1103]]. Ve skutečnosti tatoTato verze neníje nepravděpodobnápravděpodobná, protože irské zdroje uvádějí další Magnusovy potimkypotomky a je znám jeho zájem o přinejmenším jednu Irku.<ref>[[Alexander Bugge]] (ed. & tr.), of [[Duald Mac Firbis]], ''[http://www.archive.org/details/onfomoriansnorse00macfuoft On the Fomorians and the Norsemen]''. Christiania: J. Chr. Gundersens Bogtrykkeri. 1905.</ref> Harald se tak prohlásil za nevlastního bratra vládnoucího krále [[Sigurd I. Norský|Sigurda I.]] a zřejmě úspěšně prošel zkouškou rozžhaveným železem. Domnělé příbuzenství Sigurd uznal pod podmínkou, že Harald si nebude nárokovat politickou moc během života jeho ani jeho syna [[Magnus IV. Norský|Magnuse (IV.)]].
 
Když král Sigurd v roce 1130 zemřel, Harald byl zvolen králem poloviny země. Král Magnus se tedy o moc musel podělit.<ref>[http://omacl.org/Heimskringla/gille.html ''Saga of Magnus the Blind and of Harald Gille'' (Heimskringla)]</ref> Po čtyřech letech nelehkého míru se Magnus začal otevřeně připravovat na válku s Haraldem. 9. srpna 1134 ho porazil v rozhodující bitvě u Färlevu a Harald utekl do Dánska.
 
Proti vůli svých rádců Magnus rozpustil armádu a odcestoval do [[Bergen]]u, aby tam strávil zimu. Harald se vrátil do Norska s novou armádou a podporou dánského krále [[Erik II. Dánský|Erika II.]] Před Vánoci dosáhl Bergenu, přičemž Magnus měl málo mužů, takže město snadno podlehlo Haraldově armádě (7. ledna 1135).
Řádek 34:
 
== Manželství a potomci ==
Haraldovou manželkou byla [[Ingrid Ragnvaldsdotter]], dcera Ragnvalda Ingessona, syna a dědice švédského krále [[Inge I.]] S ní měl Harald syna [[Inge I. Norský|Ingeho (I.)]]. Podle ság byl předtím Harald ženatý s Bjadok, podle pozdější skotské klanové tradice dcerou Gilledomnana mac Solama. Jejich synem byl jeden z budoucích norských králů [[Øystein Haraldsson]]. Mezi Haraldovy konkubíny patřila Tora Guthormsdóttir, dcera Guttorma Gråbardeho, která mu porodila syna [[Sigurd II. Norský|Sigurda (II.)]]. Dále měl syna jménem Magnus, který zemřel v roce 1145 v deseti letech.
 
== Reference ==
Řádek 42:
 
 
{{Norský panovník| předchůdce =[[Sigurd I. Norský]]| nástupce =[[Inge I. Norský]]<br />[[Sigurd II. Norský]]|kdy=[[1130]] - [[1136]]<br />s [[Magnus IV. Norský|Mangusem IV.]] (1130-11351130–1135)| titul =Norský král}}
 
{{Portály|Středověk}}