Pastýřská stěna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Obrázek.
Řádek 29:
Z geomorfologického hlediska se jedná o jednu z nejtypičtějších [[kuesta|kuest]] v Čechách. Původně byla součástí tohoto útvaru také skála, na níž dnes stojí [[Děčín (zámek)|Děčínský zámek]], a [[Labe]] tuto skálu obtékalo z východu. Labe však tuto skálu postupně prorazilo (ke konci poslední [[doba ledová|doby ledové]] ?) a obnažilo tak pískovcovou stěnu dosahující výšky 120 m nad hladinou Labe (124 - 242 m n. m). Kopec má na délku (západ - východ) cca 1,6 km a na šířku cca 0,7 km. Sklon kuesty na východní straně je přibližně 16°. Vlastní vrchol dosahující cca 278 m n. m není na mapách ani v terénu vyznačen a nachází se přibližně na 50°46'49.7"N, 14°11'28.3"E.
 
Celá Pastýřská stěna je tvořena železitým pískovcem sytě okrového zbarvení. Tento pískovec zde byl těžen zejména na dvou místech. Jednak velmi kvalitní kámen na jihovýchodním úpatí (v okolí jižního portálu tunelu). Dále pak byl těžen nepříliš kvalitní kámen s vyšším obsahem solí a písek na jihozápadním úpatí. Vzhledem k okolnímu těsnému osídlení podél větší části úbočí probíhalo odklízení nebezpečných balvanů prakticky na celém masivu. skalouSkalou podél Labe je proražen dvojkolejný [[tunel]] o délce 279 m na trati Děčín - Drážďany. Tento tunel byl zprovozněn roku 1849 a nese oficiální název "''„[[Ovčí stěna|Tunel Ovčí stěna]]"“''.
 
== Význam a přístup ==