Patricij: Porovnání verzí

 

== Starověký Řím ==

Patricijové nebo také '''optimáti''' (tj. nejlepší) se pokládali za přímé potomky rodů, které město založily, a tvořili v něm privilegovanou vyšší vrstvu. Původně pouze patricijové bojovali ve vojsku, volili a mohli být voleni do městských úřadů, mohli uzavírat plnoprávné sňatky a zastávat kněžské funkce. Do jejich rodin či domácností patřili vedle otroků také nesvobodní chráněnci či [[Klient (chráněnec)|klienti]], kdežto svobodní občané mimo rodiny a rody byli [[plebej]]ové. O původu patricijů svědčí skutečnost, že patřili ke třem původním kmenům (''tribus'') – ''Ramnes, Tities'' a ''Laceres'' – z nichž každý tvořilo deset kurií po deseti rodech (''gens''). Rody se pak dělily na jednotlivé rodiny či hospodářství (''familia''). Protože patricijové byli původně také bojovníci, počet jejich rodů časem klesal, a tak vznikly snad už v [[Římské království|královské době]] tři další kmeny se stejnými jmény, ale s přízviskem ''secundi'' („druzí“). Po občanských válkách klesl počet patricijů snad pod padesát a za císařství se titul patricije uděloval jednotlivým osobám jako dědičné vyznamenání. Patricijové se tak podobali rodové šlechtě a po staletí houževnatě bránili své výsady proti plebejům.<ref name="rfr1">''Ottův slovník naučný'', heslo Patriciové.</ref>