Nestorios: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix
Změna názvu Nestoriovy knihy nalezené r. 1895 na Liber Heraclidis. Zdroj: Drobner - Partrologie: Úvod do studia starokřesťanské literatury, Oikoymenh 2011, str.600
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Řádek 6:
Jako představitel [[antiošská škola|antiošské školy]] se postavil proti novému pojmenování, které začalo být připisováno [[Ježíš Kristus|Ježíšově]] matce [[Maria (matka Ježíšova)|Marii]] – {{Cizojazyčně|el|θεοτόκος}} (''[[Theotokos]]'' nositelka Boha, bohorodička). Namísto něj prosazoval titul {{Cizojazyčně|el|Χριστοτόκος}} (''christotokos'' nositelka Krista). Představitelé [[alexandrijská škola|alexandrijské školy]], především [[Cyril Alexandrijský]] rozvířili nato teologickou debatu o skutečných Nestoriových postojích. Otázka se netýkala pouze Marie, avšak především osoby [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a jejího vnímání, v další řadě pak sporů mezi [[patriarchát]]y v Antiochii a [[Alexandrie|Alexandrii]], vlivu císaře na konstantinopolský stolec a [[papežský primát|papežského primátu]].
 
Nestorios se stavěl proti označení Panny Marie jako ''theotokos'', neboť se domníval, že zpochybňuje ve skutečnosti Ježíšovo božství. Marii považoval za matku pouze lidské části Ježíšovy osobnosti (lidské [[přirozenost]]i). Cyril Nestoriovi vytýkal, že tak vlastně popírá [[vtělení]] Boha v Ježíši Kristu, a že z Ježíše vytváří dvě rozlišené osoby. Roku [[1895]] však byl nalezen spis ''HérakleidůvLiber bazarHeraclidis'', který Nestorios sepsal ke sklonku svého života. V knize odmítá [[hereze|herezi]], z níž byl obviněn, a jeho popis Krista se velmi podobá formuli [[Chalkedonský koncil|Chalkedonského koncilu]] roku [[451]]. Z nálezu je jisté, že Nestorios neučil o dvou osobách v Kristu, a tudíž nezastával nauku označovanou jako [[nestoriánství]].<ref>{{citace monografie|příjmení=Kraft|jméno=Heinrich|titul=Slovník starokřesťanské literatury|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2005|strany=214|isbn=80-7192-516-0}}</ref>
 
Císař Theodosius II. ([[401]]–[[450]]) posléze svolal [[ekumenický koncil]] do [[Efesos|Efezu]], který se měl této otázce věnovat. Podporoval přitom konstantinopolského patriarchu, kdežto [[papež]] [[Celestýn I.]] stál na straně Cyrilově. Cyril pak zahájil [[Efezský koncil]] za nepřítomnosti antiošských biskupů, kteří nestačili přijet, a koncil tak Nestoria sesadil.