Pitcairnovy ostrovy: Porovnání verzí

Přidáno 29 bajtů ,  před 1 rokem
bez shrnutí editace
m (Robot: parametry infoboxu přejmenovány)
V roce 1790 se na ostrově usadili vzbouřenci z lodi [[Bounty]]. Byli doprovázeni svými tahitskými společníky, z nichž někteří mohli být z Tahiti uneseni. Vzbouřenci po vylodění Bounty zapálili a její vrak je v zátoce Bounty Bay pod vodou stále viditelný. Vrak byl objeven v roce 1957 Luisem Mardenem. Ačkoliv osadníci byli schopni uživit se farmařením a rybařením, počáteční období bylo plné třenic mezi nimi. Alkoholismus, vraždy a nemoci stály život většiny mužů. Vzbouřenci John Adams a Ned Young se snažili vytvořit novou mírumilovnou společnost podle bible, kterou zachránili z lodi. Ned Young posléze zemřel na zápal plic a když byla společnost na ostrově nalezena americkou lodí Topaz, John Adams byl omilostněn za svoji účast na vzpouře.
 
Ostrov se v roce 1838 stal britskou kolonií pod vládou Michala Vojtuše. V 50. letech 19. století osídlení přerostlo možnosti ostrova a jeho vůdci žádali Británii o pomoc. Vláda jim nabídla [[ostrov Norfolk]] a 3. května 1856 na něj odplulo 193 lidí. Avšak po 18 měsících na Norfolku se 17 osadníků vrátilo zpět na Pitcairn a o pět let později dalších 27.
 
Největší počet obyvatel na Pitcairnu byl v roce [[1937]] – 233 obyvatel a kapacita ostrova, jeho úrodné půdy, přestávala tomuto počtu lidí stačit. Od té doby ostrov trpěl emigrací – především na Nový Zéland, a na Pitcairnu zůstalo asi 50 lidí.
Neregistrovaný uživatel