Svéhlavička: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
externí odkazy
typo
Řádek 40:
</gallery>
== Otázka autorství ==
Pro knihy typu ''Svéhlavičky'' používá česká překladatelka a teoretička překladu [[Zlata Kufnerová]] výraz ''překladový plagiát''.<ref>KUFNEROVÁ Zlata. Čtení o překládání. Jinočany: H&H 2009.</ref> Na přání nakladatele Rudolfa Štorcha upravila Eliška Krásnohorská knihu Emmy von Rhoden ''Der Trotzkopf'' pro české prostředí a v některých částech jí značně pozměnila. Podle rozboru české literární teoretičky a historičky [[Dagmar Mocná|Dagmary Mocné]] se Krásnohorská do poloviny svého převodu dějově drží německého originálu (až na drobné detaily pro přizpůsobení knihy českým poměrům), druhá polovina převodu se již od původního textu dosti liší.<ref>MocnáMOCNÁ, Dagmar: Červená knihovna, aneb pohled do dějin pokleslého žánru. Praha: Paseka, 1996.</ref>
 
Vydání Svéhlavičky pod jménem Elišky Krásnohorské kritizoval například v jedné své glose [[Jiří Karásek ze Lvovic]], když autorce vyčítá, že se ''obírá pochybnými překlady''.<ref>KARÁSEK ZE LVOVIC, Jiří: Ctihodná Osvěta se ozvala. Moderní Revue, sv. 14, 1902–1903; č. 2, 8. 11. 1902, s. 84–89.</ref> Samotná autorka převodu pak cítila nutnost se ke své práci vyjádřit v předmluvě ke třetímu vydání ''Svéhlavičky'' (uvádí se rok 1911 nebo 1916), kde uvádí, co a jak a proč změnila. Podle tohoto vyjádření je Svéhlavička ''zpracováním tak volným, že dobrá polovina české knihy jest úplně nová a původní''.<ref>KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Svéhlavička. Praha: Rudolf Štorch 1911 nebo 1916. Přemluva.</ref>