Zoltán Kodály: Porovnání verzí

Šlo o syna železničního úředníka, studoval v&nbsp;[[Trnava|Trnavě]] a na [[budapešť]]ské hudební akademii, kde od roku [[1907]] působil jako [[profesor]]. Spolu s&nbsp;[[Béla Bartók|Bélou Bartókem]] zasedl po skončení Světové války v Direktoriu pro hudbu bolševické Maďarské republiky rad<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska
| periodikum = Reflex.cz
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/93934/madarska-republika-rad-revoluci-po-vzoru-sovetskeho-ruska-provazely-vsechny-nesvary-komunismu.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-26
}}</ref>. Spolu s&nbsp;[[Béla Bartók|Bélou Bartókem]] se podílel na sběru [[Lidová hudba|lidových písní]] a&nbsp;své [[folklór]]ní znalosti uplatnil ve své skladatelské činnosti. K&nbsp;významným dílům jeho tvorby patří např. kantáta ''Psalmus Hungaricus'' ([[1923]]), opera ''Hary János'' ([[1925]]), [[orchestr]]ální [[suita]] ''Tance z Galanty'' ([[1934]]), [[sonáta]] pro sólové [[violoncello]] ([[1915]]) nebo ''Te Deum'' ([[1936]]), které napsal k&nbsp;oslavě 250.&nbsp;výročí osvobození Budapešti z&nbsp;moci [[Osmané|Turků]] ([[1936]]). Výrazně se zasloužil o&nbsp;rozmach organizované [[Hudební výchova|hudební výchovy]] v&nbsp;Maďarsku a&nbsp;v&nbsp;roce [[1963]] byl zvolen prezidentem mezinárodní společnosti pro hudební výchovu.